Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok 2011

21. 1. 2012

 

 

Leden
Obleva
Ač byl začátek ledna mrazivý ,rychle se počasí změnilo a přišla obleva.Teplota neklesne pod nulu ani v noci a ještě občas prší.Sníh se mění den ze dne.Na štěstí jsme ho měli dost a stále se dá ještě sáňkovat,i když po silnici už jezdit nemůžeme.Slehl se však sníh na poli a můžeme jezdit tam.Tam jde  jen o krokové vyjížďky,protože zem pod sněhem není zmrzlá a nyní se máčí od tajícího sněhu. Poníkům se boří nohy nejen do sněhu ,ale místy i do hlíny.Na lesní cestě je situace lepší.Tam byl sníh uježděný a nemůže tam sluníčko,tudíž sníh odtává pomaleji a není zledovatělý.Nejvíc zapřahám Sari a Agíse,ale po jedné vyjížďce si užila i Morgenka a Fineta.Jezdíme většinou okruh lesem,ale v opačném směru než jsme jeli s přáteli.Do největšího kopce poníkům ze saní slezu a jdu pěšky.Morgenka je plná elánu a chuti jít dopředu.Vzhledem k její březosti jí musím spíš držet než pobízet.To Fineta je pravý opak.Kouká jak by se nejlépe ulila,ale pokus o otáčení se k domovu na mě nezkouší.Malý problém byl jen v pobídkách,kdy jsem od ostatních zvyklá,že reagují  na hlasové povely a jen jemné povely opratí.Fineta je na hlasové povely hluchá a povel opratí musí být důraznější,aby odbočila kam má,ale abych jí nekřivdila na „PRRR“ reaguje velmi rychle J i bez opratě.Agís ,krom přetrvávající opatrnosti o své nohy chodí perfektně.Dokonce ani při průjezdu kolem ohrady s klisnami se nesnažil jít za nimi nebo se pokusit o nějaký vzdor.Perfektně reagoval na hlasové povely a jen když jsme zmizeli z jejich dohledu zastavil a jako by čekal jestli si to nerozmyslím a nepustím ho za nimi.Nerozmyslela a na hlasovou pobídku se tedy rozešel.Při sjíždění lesem směrem k domovu se ještě pokusil odbočit na pěšinku,která vede k výběhu a on po ní  jednou také šel,ale i tady stačilo připomenout mu správný směr . Moc mile mě tím překvapil.Sari je také velice ochotná kobylka,ale kouká okolo,jestli na ní někde nečeká nějaké nebezpečí.Nedůvěřuje úsekům s mladým porostem stromečků asi proto , že do nich nevidí.Je zvláštní,že ji nevadí když jedeme okolo nich směrem k domovu,ale jedeme li opačně, nechce kolem nich projít a točí se zpět.Musím slézt ze saní a kousek jít vedle ní a dokázat jí,že tam na ní nic nečíhá.Hvězda se Zorkou jednou týdně vyváží hnůj a i ony jsou plné elánu.Hvězda by ráda klusala,ale jejím stářím již opotřebovaným nohám se to nelíbí.Nijak ji nehoním,vždy ji nechávám aby si sama zvolila tempo,které jí  vyhovuje,ale ona klusat chce.Když jí držím tak se vzteká,když jí pustím, hledá způsob jak si ulevit .Začala se bokem tlačit na Zorku, ta jí oplácela stejnou mincí a  pak to vypadalo jak když se k sobě tulí,ale špatně se jim šlo.Zkusila jsem Hvězdu přepřáhnout na náruční stranu,kde tahala již dříve,ale byla vždy aktivnější a spěchala dopředu a začala se mi od oje odtahovat.Zorka to vyrovnávala a téměř nemohla jít,jak jí podkluzovala kopyta.Tehdy jsem Hvězdu přepřáhla na podsední stranu a dva roky to fungovalo bezvadně,ale teď přišel opět čas na změnu.Zatím takhle vyjížděli 3x a je to OK.Jsem zvědavá jak dlouho jí to vydrží.

 

Obleva byla masivní a ze sněhu zbylo jen bláto.Jediný sníh,který neroztál byl ten nakupený nebo spadlý ze střech.Krásně čistí poníci byli najednou samé bláto ve kterém se neváhali válet.Roztátý sníh odhalil množství koblížků,které jsem se hodlala uklidit,ale když jsem zjistila,že je pod nimy zledovatělý sníh raději jsem je tam nechala.Shetlandům začali prázdniny,protože nebylo na čem sáňkovat.Zorka s Hvězdou tradičně vyvezly jen hnůj. Víkendové počasí bylo vyloženě jarní a vytáhlo nás na procházku s vlčandou Sally a v neděli i s Ivanou a Radkem. V neděli se tu byla podívat budoucí majitelka Fantazie.Koníci se předvedli ve vší parádě ,tedy špinaví a to jsem je ráno čistila.
 Návrat zimy
Zhruba týden od posledního sáňkování se opět vrátila zima.Čtvrteční ráno mě přivítalo popraškem sněhu a hlavně umrzlou zemí.Hned jsem toho využila k vyvezení hnoje. Vyčištěni Zorky a Hvězdy ,a to jen zběžné, trvalo déle než samotné vyvážení hnoje .Agíse jsem zatím odvedla do výběhu místo Zorky a Hvězdy.Borgis zůstal sám ve stáji,ale nijak neprotestoval.Hlavně že měl co chroupat.Agís se začal před klisnami předvádět pobíháním a pohazováním hlavou,ale blíž jak metr a půl se k ohradníku nepřiblížil.Kobyly ho chvilku okukovaly téměř přilepené na ohradníku,ale pak se vrátily k senu.I Agís měl připravenou hromádku sena,ale jeho víc zajímalo válení se,čehož si užil několikrát jak bylo později patrno z vyválených fleků různě po výběhu a jeho mokré srsti.Byla jsem zvědavá jak se nechá chytit a odvést zpět k Borgisovi.Podle očekávání mi naproti neběžel,stál a chroupal seno.Když jsem mu byla na dosah kousek poodešel,ale na to jsem byla připravená a vybavila se chlebem.Jak spatřil nataženou ruku zůstal  stát a čekal až k němu dojdu a chleba si vzal,ale sahala jsem po ohlávce příliš rychle a on se lekl a stihnul uhnout před rukou,kterou jsem ho chtěla chytit a zase poodešel.Druhý pokus byl úspěšný.Potěšilo mě,že nelítal po ohradě a já si nemusela zkoušet hrát na zaříkávače  a sedět na bobku a čekat,až se uklidní nebo opětovně ho zkoušet lákat na chleba.Domů šel bez protestů a ani ve stáji se hlasem kobyl nedožadoval.
V pátek připadlo opět trochu sněhu,ale na saně je to málo.Víkend byl přes noc mrazivý, ale den byl slunečný a část sněhu ještě roztála.No alespoň že se nemusím brodit blátem ke koníkům.
Pondělní ráno mě překvapilo cca 5 cm sněhovou nadílkou tak hurá zpátky do saní.
Poslední lednový týden
Nově napadaného sněhu není sice moc a na polích ho přes den, pod slunečními paprsky ubývá, ale na lesní cestě je před sluníčkem schovaný a jde tam slušně sáňkovat.První znovu zapřažení padlo na Agíse. Šlapal sice poslušně,ale byl pozornější a všechno podezřelé pěkně obloukem obcházel a uhýbal.Nevěřil ani již dávno popadaným větvím,okolo kterých chodil při prvním sáňkování již s důvěrou.Před zvednutou závorou se dokonce otočil.No nebylo mu to nic platné,protože jsem ho otočila zpět a pokračovalo se.Agís se o další odpor nepokusil a již poslušně, jen opatrněji ,kolem závory prošel.Byla celkem zima a padal drobný sníh,který se na oblečení rozpouštěl,proto jsem vyjížďku zkrátila.Před zásypem pro nízkou zvěř jsme se otočili a jeli domů.Agísek si zvykl na odměnu po práci a po odstrojení pěkně čeká až uklidím postroj a podám mu pamlsek.Zrovna tak čeká kbelík s granulemi a jádrem, za kterým pěkně pochoduje do stáje.Druhý kbelík dostává Borgisek, i když ten nic nedělal.Neměla bych však to srdce mu nic nedat a jen ho nechat koukat jak se Agís cpe.
V úterý šla do saní Sari.Byla na ní týdenní pauza neuvěřitelně znát.Nejdříve na mě zkoušela starý trik při zapínání ohlávky a později i uzdečky,kdy hlavou škube a snaží se stavět i na zadní.Venku se jí všechno zdálo podezřelé a často se zastavovala a snažila se otáčet k domovu.Okolo zvednuté závory,kterou jindy klidně i podlezla, odmítla projít úplně.Nezbylo mi nic jiného než si ulomit proutek a tři jí šoupnout do kožichu,který má tedy pořádně hustý.Nijak velké políčky to nebyly,ale zabraly.I přes sněžení jsme se vydali na lesní okruh.Sari už celou cestu žádné bubáky v ničem neviděla,okolo mladého porostu smrčků také prošla bez zastavování a jiných pokusů neprojít okolo nich.Vyjížďka to tedy nakonec byla suprová .Sjíždění po louce bylo náročné na brzdění.Sněhu tam moc nebylo,ale i po zmrzlé trávě saně pěkně klouzaly a Sari už tušila brzký návrat do stáda a spěchala.Trnkami a jiným křovím zarůstající cestu prošla v klidu a já tak neutrpěla žádný škrábanec.Návratem k výběhu ustalo sněžení a než jsme dojeli domů vysvitlo i sluníčko.Doma dostala tradičně velkou dávku granulí ječmene a kukuřice,ale větší odměna pro ní byl návrat do stáda.
Středa byla pro poníky volným dnem.
Čtvrtek patřil vyvážení hnoje se Zorkou a Hvězdou,které ráno zůstaly ve stáji a do jejich výběhu šel Agís.Opět se několikrát za sebou vyválel a snažil se upoutat pozornost klisen svým „tanečkem“.Tentokrát zaujal jen Morgenku a Fantazii,ale ne na dlouho.Agís totiž objevil koblížky Zorky a Hvězdy,které poctivě očichával a přestal se předvádět.Kobyly, když zjistily,že ke hřebci nemůžou a on se jim přestal i věnovat, vrátily se k senu.Zorka s Hvězdou zatím vyvezly hnůj,který jsem ze stáje vyházela během týdne a poté i hnůj ze stájí,který se už na vozík nevešel a hnůj od hřebců. Hvězda na náruční straně chodí zatím dobře a občas si i zakluše.Po práci šla Hvězda se Zorkou do výběhu a Agís musel do stáje.Tentokrát byl jeho odchyt úplně bez problémů.Nejprve poodešel,když mě zahlédl,ale zůstal stát a nechal se připnout na vodítko,za což dostal tvrdé pečivo.
Pátek už patřil opět sáňkování.Do saní šla Sari,která byla mnohem vyrovnanější a jen s ostražitostí prošla kolem závory i popadaných větví.Bylo krásně slunečno a proto jsem zvolila delší vyjížďku,tedy lesní okruh.Sněhu přibylo a po štěrkové cestě se jelo mnohem lépe.Potkali jsme párek starších turistů,od kterých se Sarinka dočkala dlouhého hlazení ,na které si pěkně zastavila.Trochu jsme si povídali a přišli na to,že znají naše odchovance Hanyho a Zora,kteří jsou na jízdárně v Lounech a oni tam občas také zajdou s vnučkou.Domluvili jsme se i na návštěvě našeho stádečka v lepším ročním období i s jejich vnučkou a pak už pokračovali každý svým směrem. Sari šlapala bezvadně ,jen při sjíždění louky si usmyslela,že v křoví,kterým louka končí,je bubák ,který na ní přinejmenším bafne a otočila se proti kopci.No nasměrovala jsem jí zpět,ale znovu se chtěla otočit v čemž už jsem jí zadržením opratí zabránila a ona s velkým obloukem křoví objela a najela na pěšinku vedoucí k cestě .Zbytek cesty už nic neřešila a spěchala domů.Tradiční odměnu v podobě granulí a mačkaného ječmene s trochou drcené kukuřice přijala ,ale návrat k ostatním pro ni byla ta nejlepší odměna.
V sobotu šel Agís a i on byl o poznání klidnější a bez problémů prošel okolo závory i dalších „bubáků“. Jeli jsme „náš“ lesní okruh a tentokráte potkali na procházce sousedy.Prohodili jsme pár slov.Oni pochválili Agísův vzhled a pak jsme pokračovali .Vraceli jsme se stejnou cestou jako včera se Sari.Agís domů tolik nespěchal a nebylo ubrzdit saně těžké. Trochu jsem se obávala jak si poradí se zarůstající cestou,ale on se kupodivu větviček nebál a pomalu a perfektně reagující na povely cestou prošel.Klisnám ve výběhu u kterého jsme z lesa vyjeli jen zaržál na pozdrav a pokračoval dál.Zorka běhala kolem ohradníku,ale ani to Agíse nevyvedlo z míry.Sice by se nenechal přemlouvat k zastávce,ale nevynucoval si ji.Tuhle jeho vlastnost velmi oceňuji.Po příjemné procházce plné sluníčka a třpytícího se sněhu dostali oba hřebci granule a mačkaný ječmen.Agís dostal ještě pamlsky,na které si po odstrojení pěkně počkal.
Neděle patřila k vyjížďce v párech,protože přijela Ivana s Radkem. Pro“ pány“ jsem zapřáhla Finetu a pro nás „dámy“ Sarinku.Finetce jsem dopoledne narychlo šila nové opratě,protože ty stávající byly dost krátké. Krátce po 14 hodině jsme vyrazili směr lesní cesta všichni pěkně po svých.Fineta nás vedla a šlapala bez problémů k louce.Tam jí zřejmě odradil kopec,který měla vyšlápnout a začala svojí taktiku s otáčením se k domovu.Míru tak potrápila,ale nakonec stejně musela kopec vyšlápnout. Na rovné cestě jsme se poskládali na saně a vyrazili opět vedeni Finetou. Zdálo se,že jí choutky vrátit se do výběhu opustily,ale ne,pokusila se odbočit což ji Míra stihl zatrhnout,ale nic netušící a nezkušený Radek nestihl vyrovnat a skoulel se ze saní rovnou do šlahounů ostružin.Sari si na tu podívanou zastavila,ale asi uznala,že to není nic extra a opět se rozešla což nečekala Ivana bavíc se Radkovým pádem a ze saní spadla také.Zůstala chvíli se smíchem sedět ve sněhu za saněmi.Po vyndání trní z Radkových nohavic a po oprášení sněhu z Ivany jsme  usmátí pokračovali.Kobylky klusaly až k silnici,protože se cesta svažuje nemusely se tahem namáhat naopak jsme jim museli saně přibrzďovat. Na kousku si zkusili vést kobylky Radek s Ivanou sami.Radek jel sólo a já ho doprovázela se Sari a Ivča s Mírou fotili. Pak jsem nasedla za Ivču a jeli jsme se Sari.Té se moc nechtělo,protože Fineta zůstala u silnice s Radkem a Mírou,ale kousek přeci jen Ivče šla a zpět k Finetě i klusem.Pak už jsme se vraceli opět pěšky domů,protože kolem chmelnic nebylo sněhu dostatek,aby kobylky táhly po 2 dospělých osobách a bylo potřeba aby se vydýchaly než dojdeme domů.Sluníčko nám na to pěkně prožité odpoledne sice nesvítilo,ale i tak to bylo fajn.Granule a jádro za odměnu pro kobylky byly samozřejmostí.

Únor 

Začátek prvního únorového týdne byl  studený,ale příjemný.Konec týdne naopak patřil oblevě a tedy blátu,silnému větru a méně příjemným akcím.
Hned 1.jsme si užily procházky se Sally a s Ivčou, a protože je už o hodinu déle vidět ,zbyl i čas na projížďku na saních s Agísem.Ten se choval vzorně a pěkně nás provezl.Celý okruh by jsme nestihli a na víc jsme šli opačným směrem a tudíž téměř celou cestu do kopce,proto jsme se vezli jen do půlky kopce a pak ještě kousek vyšlápli pěšky.Nedošli jsme ani k zásypu pro nízkou zvěř a už jsme se točili a nasedali na saně a hurá pěkně pracovním klusem zpět k silnici.Agísek byl plný síly a chuti běhat.Svezli jsme se ještě 2x k závoře a zpět ,kde je cesta jen velmi mírně do kopce,než jsme se pěšky vydali k domovu.Tam si Agísek již tradičně počkal na pamlsek.Dostal jeden ode mne a další od Ivči.Bylo to prima strávené odpoledne.
Ve středu konečně vysvitlo sluníčko.Koníci se na něm ve výběhu pěkně vyhřívali.Tentokrát byla terčem mého vrtochu Morgenka. Po postrojení a zapřažení do saní se do té doby podřimující Morgenka proměnila v čilou kobylku plnou chuti proběhnout se.Chtěla jsem si užít sluníčka,proto jsem nezajela do lesa,ale pokračovala podél chmelnic,kde bylo dostatek sněhu.Morgenka bez pobízení pěkně naklusala a sama i nacválala.Spíš jsem jí musela brzdit než pobízet.Na nerovném terénu saně jen nadskakovaly a nebylo lehké vyvažovat.2x se mi vyvážení opravdu nepovedlo a skončila jsem na zemi i se saněmi.Morgenka perfektně reaguje a pokaždé hned zastavila.Mohla jsem posbírat ze země sebe i deku a vrátit saně na ližiny a pokračovat dál.Nakonec jsem jí přeci jen navedla do lesa,kde je terén rovný a ona se tak mohla v klidu proběhnout, aniž bych ji musela brzdit.Neměla jsem v úmyslu jet celý lesní okruh a proto jsem ji v půli kopce otočila a vraceli jsme se k silnici.Vyšlapovala energicky a nejraději by klusala,aby byla doma co nejdřív.Držela jsem ji pěkně v kroku,aby se vydýchala.I ona dostala dávku granulí a jádra.Ve stáji ,kde chroupala svojí odměnu ,byla celkem spokojená a né jako Sari,která ji zhltne a už kouká kdy ji pustím zpět k ostatním.Morgenka se postavila do rohu boxu a spokojeně podřimovala.Do výběhu jsem ji pobízet ale nemusela.
V pátek už začínal sníh tát a předpověď počasí hlásila velké oteplení.Chtěla jsem ještě využít poslední možnost sáňkování,ale musela jsem čekat na dovážku krmení ,proto jsem si na krátkou projížďku zapřáhla Agíse,abych se nezdržovala cestou do výběhu pro některou z klisen.Podél chmelnice už jet nešlo a proto jsem zajela do lesa.Agís pěkně cválal a byl plný chuti se proběhnout.Bohužel v tu dobu byli na procházce lesem chlapi se psy ze sousední vesnice.Psy jsem zahlédla o chvíli později než Agís,který se jich lekl a prudce se otočil proti směru jízdy, převrhl saně i se mnou a rozeběhl se pryč od nich. Opratě jsem z ruky nepustila ,tak mě hezky táhl za sebou.Nechápala jsem kam tak letí,snad se bojí mne jak za ním jedu po zádech?Proto jsem na něj chlácholivě mluvila,ale nezdálo se,že by to zabíralo.Nakonec jsem zkusila zatáhnout víc za levou oprať,aby se otočil proti vrchu a snad zpomalil, ale on zastavil.Rychle jsem se sebrala a až teprve pak zjistila důvod jeho úprku.On za námi běžel jeden ze psů!Bez štěkání,bez vrčení jen prostě běžel .Ani po zastavení Agíse nic nedělal, jen vedle něj stál a vrtěl ocasem jako by čekal odměnu.Té se dočkal od páníčka v podobě několika políčků ulomeným proutkem a byl poslán k druhému psovi,kde pak poslušně na páníčky čekal.Mě se majitel moc omlouval,že neví co ho to napadlo a zajímal se ,zda se nám nic nestalo.No nestalo.Měli jsme štěstí.Pád z nizoučkých saní do sněhu a následné tažení mne po sněhu na rovné cestě mi neublížilo,akorát jsem měla všude sníh a Agís byl zadýchaný,ale během hovoru,kdy jsem Agíse hladila a drbala,se jeho dech uklidnil.Jako omluvu mi slíbili balík sena a rozešli jsem se každý svým směrem.Já ho tedy pozměnila na směr k domovu,ale ještě jsem se jednou s Agísem otočila u silnice a dojela s ním alespoň k závoře.Agís tuhle událost považoval zřejmě a bohu dík za uzavřenou,protože se choval vzorně a nebyl přehnaně ostražitý jak bych očekávala.Doma jen váhal nad pamlskem.Skoro to vypadalo jakoby přemýšlel, zda si ho zasloužil.
Druhý únorový týden byl ve znamení bláta a tudíž pro poníky volno,které využívali ve válení se právě v blátě.
Pondělní ráno bylo trochu mrazivé a bláto na dvoře pěkně utuhlo.Toho jsem hned využila k vyvezení hnoje.Agís šel do výběhu místo Zorky a Hvězdy.Vodím ho na vodítku a on už dobře ví,že tam jsou holky a pěkně svižně vydupe schody a hurá zahradou do výběhu,ale nikdy nenapne vodítko nebo za něj neškubne,abych zrychlila.S odchytem při návratu do stáje už není problém žádný.Tentokrát ani nepoodešel,i když viděl vodítko v mé ruce.Pamlsek v podobě tvrdého pečiva jsem mu nabídla, až když byl na vodítku.Udělal od té doby co k nám přijel veliký pokrok.Ani on mne neušetřil a vyválel se pěkně v bahně.
V úterý odpoledne přišla za poníky dětská návštěva s žádostí o svezení.Byly to dvě místní holčiny předškolního věku ,které jako doprovod vytáhly své starší bratry.Kvůli blátu jsem kobyly z výběhu dolů netahala,ale myslím,že holčinám svezení na neosedlané Finetce jen ve výběhu vůbec nevadilo. Pak se ještě chvíli  mazlily a pobíhaly mezi shetlandy.Malý problém vznikl u Zorky,když si  šly pohladit Hvězdu do jejich společného výběhu.Zorku nějak vyprovokovala čepice malé Evičky a sebrala ji jí z hlavy a ještě si u toho poskočila.Na štěstí malá Evička ucukla a při tom se svalila na zem.Okamžitě jsem tam běžela.Evička se tomu smála,akorát litovala trochu umazané čepice,protože jí má i do školky.  Zorku jsem trochu prohnala a pokárala za její kulišárnu.Ač to bylo z rozvernosti,ale mohla malé Evičce ublížit.
Po zbytek týdne už se všichni poníci jen poflakovali po výběhu a obalovali se bahnem.

Odvoz Fantazie

Odvoz Fantazie byl původně plánovaný na neděli,ale sníh tál tak rychle,že bylo jasné jak bude vypadat náš dvůr v neděli,samé bláto po kterém by bylo nemožné vyjet s přepravníkem,který máme na druhém konci dvoru.Posunula jsem tedy odvoz na sobotu,kdy byl dvůr ještě trochu zmrzlý.Nejdříve jsem přivedla a s pomocí Míry naložila Fantazii do přepravníku a pak teprve vypustila ostatní poníky do výběhu.Fantazie nastoupila do přepravníku na druhý pokus což bylo milé překvapení.Vůbec se jí tam tedy nelíbilo a než jsme vyjeli hrabala a dupala jako slůně,ale po cestě byla jako myška.Cestovala jen 38 km a za necelou hodinu jsme byli na místě.Váhala z přepravníku do cizího prostředí vyjít,ale nakonec se odvážila.Odvedli jsme jí do stáje ,kde na ni čekal v oddělené části kamarád Timothy Domino.Fantazie si vše očichala,ozkoušela vodu a nakonec i seno.Timothy byl na Fantazii zvědavý a povyskočil si na zadní,aby na ní viděl.Odpoledne mi pak přišly fotky z jejich první společné návštěvy výběhu a krátká zpráva,jak si  Fantazie „nožně“ ujasnila s Timothym co si na ní smí dovolit.Věřím,že z nich bude jednou hezký pár.
V druhé polovině února se částečně vrátila zima slabou sněhovou nadílkou a teplotou kolem bodu mrazu.Na sáňkování to není,ale alespoň poníci budou vypadat jako poníci a nebudou maskovaní s okolím.Díky mé rýmě a léčení se jen čajem s citronem a medem a pobytem v teple, pokračuje poníkům veget ve výběhu.Těhule si klidu užívají,ale se Sarinkou šijou všichni čerti.Čas od času začne poskakovat a vyhazovat a to nedostávají momentálně žádné jádro ani granule.Místo nich mají ledové saláty a krmnou mrkev.Agís také po dvoře běhá , vyhazuje a všelijak se předvádí .Borgis ho jen pozoruje a občas ho sám začne poňoukat oštipováním.Agís ho vybízí k honičce, staví se proti němu na zadní a vrací mu okusování,jenže to se Borgis otočí a napochoduje zpět do stáje,kde se postaví na svoje oblíbené místo a hotovo.Zorce také občas hrábne a začne vyhazovat a to chodí alespoň vyvézt hnůj.Jenže ten kousek krokem za vesnici a hned zase zpět jí moc energie nevezme.Hvězdě se klusat nechtělo akorát kopeček k nám vzaly klusem.
Ve čtvrtek si musela Zorka s Hvězdou navozit zeleninu.Využila jsem jejich zapřahání a vyházela předčasně hnůj ze všech boxů .Nebylo ho moc,ale alespoň nebudu muset příště 2x.Pro zeleninu jsme ale 2x museli,protože se nám na jeden vozík krabice s ledovým salátem nevešly.Hvězda byla plná chuti a poklusávala.Kousek i cválala a nechtěla přejít do klusu,tak jsem je nechala.Druhý den však ráno pokulhávala na zadní nohu.
Poslední únorový týden uhodili pořádné mrazy .V noci až – 15 stupňů.Kobylky mají na sobě ráno jinovatku.Přes den je slunečno a to si holky užívají siestu hezky v leže.Hřebci si také hledají slunečné místečko a postávají na něm.
V úterý jsem při napájení měla to štěstí vidět pohyby Amčina hříbátka.Neváhala jsem si na její bříško sáhnout a pohyby tak i cítila.Je to fajn pocit.V dubnu se můžeme tedy těšit na její hříbátko.
Během týdne jsem objednávala veterináře na odběr krve hřebcům a očkování klisen.Sháněla jsem adresy kam poslat žíně na DNA testy , domlouvala dovoz hřebce a předání peněz.Všechno hezky v teple domova,abych konečně přestala smrkat.Dočkala jsem se také balíčku s bílou ohlávkou,kterou mi nechala u své sedlářky ušít známá Petra.
Ve čtvrtek vyvážely „velké“ kobyly hnůj.Hvězda už chodila normálně,ale do klusu se díky bohu nehnala.Zorka byla jiného názoru,ale musela se přizpůsobit Hvězdě.
V pátek zažila fiasko se zapřažením Agíse do břemena,které mu asi připomínalo nějakého predátora.Splašil se a zdrhnul mi do polí,kde jsem ho za pomocí Lukyho a několika ochotných známých hledala.Jsme tu samý kopeček a dolíček,kde se malý poník snadno schová.Po cca hodinovém pochodovém cvičení jsem ho zahlédla na protilehlé části pole 500m vzdálené.Čekal než tam doběhnu, pak si se mnou ještě chvíli chtěl hrát na honěnou,ale nakonec ke mně přišel sám.
V sobotu ráno přijel z Holandska nový hřebec Ashlin .Je v barvě zwartroan s velmi milou a klidnou povahou .
V neděli jsme hned vyrazili na procházku.Ashlin dostal poprvé v životě udidlo,na které si musí zvyknout,aby mohl jezdit na výstavy.Vzal ho bez problémů ,jen se ho snažil větší část procházky zbaštit nebo vyplivnout,ale než jsme došli domů byl už s udidlem smířený.Cestou domů jsme se stavěli u výběhu s klisnami.Ashlin se choval velice slušně a ukázněně.Za to Zorka ve vedlejším výběhu lítala jako blázen,aby upoutala pozornost a hřebec přišel blíž k ní.Ten však sledoval holky,které ještě neviděl.Zorku a Hvězdu už měl okouknutou ze stáje,ve které je spolu s nimi ve vedlejším boxu.Bez nějakých protestů či pokusů svolávat se s nimi ,se nechal odvést do stáje.
V pondělí nás čekalo očkování a odběr krve.Amču,Sari a Morgenku jsem postupně přivedla z výběhu a různě na dvoře po uvazovala.Fineta,Hvězda a Zorka mají očkování v červnu.Čekání na veterináře jsem si ukrátila úpravou kopyt Amče a Sarince.
Nejprve jsme oočkovali kobyly a pak je hned vypustili  zpět do výběhu,aby nerušily hřebce.Ashlin šel na odběr krve první a vyšlo to na první pokus.Agís nám při prvním pokusu uskočil a zvedl se na zadní.Druhý pokus byl úspěšný.Na závěr dostal ještě injekci Borgis .
Oběma hřebcům jsem odeslala vzorky na DNA testy a Ashlinův průkaz na ÚEK.
 Březen
Březen je zatím přes den jarní ,ale noci vládne ještě zima.Ráno mají koníci na sobě jinovatku a v kbelících zamrzlou vodu,ale přes den se vyvalují na sluníčku a jsou krásně líní.Mluvím o klisnách SHP a Ashlinovi.Zorka s Agísem jsou plni energie,kterou si vybíjí jen pobíháním po výběhu.Hvězda má už svoje léta a rozum na to,aby se zbytečně honila po výběhu.Stačí jí krátká práce v zápřeži,tedy vyvezení hnoje,což je teď 2x týdně.V sobotu jsme jeli 2x ,protože konečně povolil hnůj u králíků a mohla jsem vyčistit kotce i jim.Borgis ten se jen rozeběhne k ohradě,když k ní přijdou klisny a pak zase v klidu odpočívá na sluníčku nebo pomalu šmejdí po zahradě.
Příjezdem Ashlina musela nastat reorganizace poníků.3 dny byl Ashlin ve stáji u Zorky a Hvězdy,ale ve středu jsem přestěhovala Borgise na zahradu a Ashlina s Agísem pustila společně na dvůr.Čekala jsem nějaké pěkné předvádění se,ale nic se nekonalo.Agís se jen snažil Ashlina několikrát připouštět.Ten se jen bránil otáčením,až to Agís vzdal.Ke společnému honění se Ashlin vyprovokovat nedal.Na noc šli už spolu do stáje do oddělených boxů. Zorka s Hvězdou tak mají zase každá svůj box pro sebe.Borgis je na zahradě také spokojený.Má na dohled i dočich kobyly.Hlavně Zorka s Hvězdou ho občas navštíví u ohrady a očichávají se za hlasitých projevů.
S Ashlinem jsme byli na druhé procházce,kde jsme trénovali naklusání a výstavní postoj.Udidlo už vůbec neřešil.Celkově je hodně klidný a vyrovnaný.
Agíse dál trénujeme na licenci saháním na nohy, měření a celkovým omazlováním,aby si neudělal ostudu.
I druhý březnový týden pokračuje ve stejném duchu co se počasí týče i společného soužití obou hřebců.Ashlin se nedá k honičkám vyprovokovat.Akční je akorát v boji o tvrdé pečivo hozené na zem.To Agísovi nožně vysvětlí čí že to pečivo bude.Agís si pak jde ke mně vyžebrat jiné,proto jim raději dávám veškeré pamlsky z ruky nebo  do stáje.
Příchod jara neoznamuje jen slunečné počasí,ale i narození králíčků.Těmi nás obšťastnila naše zakrslá Teddy samička Kačenka.Počala je s neméně krásným samečkem stejného plemene i podobného zbarvení,Tangem Jany Horáčkové.Narodili se 19.2. a jsou 4 a právě začínají vylézat z hnízdečka a začíná s nimi být legrace.Máme je v bytě a tudíž stále na očích a čím dál víc je bereme do dlaní a mazlíme se s nimi.
Jsou kouzelní.
                             dscn9476.jpg

                             dscn9475.jpg   

                                                                        

dscn9487.jpg

                                                                          

dscn9492.jpg

V úterý 8. přijela Marcela s Pavlínou na dlouho plánovanou návštěvu.Sluníčko krásně svítilo a protože Pavlína fotí,přivezla sebou i foťák.Kobyly byly jako vždy líné,ale trochu jsem je po výběhu za malé pomoci Sally rozhýbala.Nejvíc se předváděla Sari.Ukázala holkám svůj vznešený klus.Amča ho také umí předvést,ale né měsíc před porodem.Zorka s Hvězdou na tom byly s leností stejně,ale nakonec i ony trochu pohybu ze sebe vydaly.Zorka by běhala,ale samotnou jí to nebavilo a vracela se k Hvězdě.Ta nakonec také vyběhla,ale jen proto že jí vyhnala Sally.Nedarovala jí to a v nestřeženou chvilku Sally lehce nakopla.Hřebci byli také líní.Agís se vyřádil ráno a odpoledne se mu běhat nechtělo.Za to se nejednou pěkně vyválel.

Jarní počasí pokračuje a i noční teploty se už drží nad bodem mrazu.Poníci začali pouštět zimní srst.Jak se kolem nich jen mihnu,jsem samý chlup.Nejvíc pouštějí klisny SHP a Ashlin.Agís měl srst na Shetlanda poměrně krátkou a zatím si jí nechává.Ashlin pouští jak světlou podsadu tak tmavé dlouhé-krycí.Fineta měla letos také poměrně krátké chlupy a těch několik delších už má pryč.Amča s Morgenkou pouští právě ty dlouhé chlupy a Sari,která je zarostlá nejvíc, si zimní kožíšek zatím drží.Borgis také nebyl nijak zarostlý a zatím pustí sem tam nějaký chlup.Zorka s Hvězdou mají srst jen krátkou a zatím ji pouští pozvolna. Z větší části se jí zbavují válením se a vylínají mnohem rychleji,ale až přijde ta pravá chvíle.
12. poprvé Ashlin přistoupil na hrátky s Agísem.nejen že se honili,oštipovali a poňoukali,ale předvedli i vzpínání.Je to na ně krásný pohled.Chvílemi to vypadá i na hřebčí souboj,ale v zápětí se vedle sebe cpou senem,když nabírají dech na novou hru.Funí u toho jak lokomotivy a pěkně se i zapotí,ale pěkně se pohybují.Nejvíc tím trpí dvůr,který vypadá jak přeoraný nebo spíš přerytý divokými prasaty.
Borgis si spokojeně užívá na zahradě,kde se v klidu postaví tak,aby si mohl položit i pochroumanou nohu a ulevil si tak.Občas zaběhne k ohradě pozdravit Hvězdu nebo Zorku,které ho tam lákají.
Hvězda se Zorkou tradičně vyvezly hnůj,ale tentokrát byly nějaké líné.Zorka ani neprovokovala s poklusáváním a kopeček k nám také vyšly krokem,což jindy nechtějí a nutí si klus.Hvězdě jsem opět nasadila želatinový přípravek.
Ve čtvrtek se zatáhlo a začalo pršet.Celé dopoledne jen mrholilo,ale odpoledne se udělala mlha a tma a spustil se déšť.Od té doby prší bez přestávky celou noc a pokračuje i v pátek.Hřebci zůstali ve stájích.Borgis kvůli bezpečnosti a Agís s Ashlinem by nám ze dvora udělali bahenní lázně.Na zahradě je velmi kluzko a nemohou tam kvůli bezpečnosti ani oni.
Odpoledne déšť ustal a postupně jsem oba hřebce vytáhla každého na cca hodinovou procházku.Ashlin vyšlapoval pěkně a cestou si pohrával s vodítkem.Agís byl zprvu dost nervózní a všechno bedlivě sledoval za pofrkávání,ale jak jsme vešli na lesní cestu uklidnil se a vyšlapoval na volném vodítku.Na chvíli mě vyděsil pes,jehož majitel ho přijel do lesa vyvenčit stylem,že pes běhal okolo pomalu jedoucího auta!Majtel psa měl alespoň tolik rozumu,že když nás zahlédl naložil psa do auta a kolem nás ho převezl.I když šlo jen o procházku krokem a na vybouření energie především Agíse to nebylo,ale jistě na protažení svalů stačila.Agís se dokonce i zapotil.
Králíčci nám pěkně rostou a je s nimi legrace.Mají radost že života a běhají po kleci jak Gumídci po hopsinkové šťávě.Co chvíli je bereme do rukou nebo je jen hladím e v kleci a oni už jsou pěkně ochočení a běží naproti ruce.Už se učí i vyskakovat z otevřené klece,když u dvířek sedím, vyskočí mi na nohu.Jsou to malí plyšáčci.

 

dscn9540.jpg

 

dscn9590.jpg

 

dscn9595.jpg

 

 

Zbytek měsíce pokračovalo  jarní počasí a línání poníků.Nejvíc je línání poznat na Ashlinovi,který se vylínáním černých krycích chlupů změnil na šimla.Nejméně ze všech líná Agís.
Shetlandky pokračují v lenošení ve výběhu,Borgis si užívá flirtování se Zorkou a Hvězdou přes ohradu,Ashlin s Agísem řádí na dvoře,jen Zorka s Hvězdou chodí 1-2x týdně vyvézt hnůj.
Ashlin byl na návštěvě u mojí maminky.Vzala jsem ho sebou ,když jsem jí šla navštívit.Na jejím dvoře se choval jako by tam byl už několikrát.Slídil kde by co slupnul a tak dostal kus chleba.Šlapal na ohlávce energicky ,poklusával,ale byl uvolněný.Auta neřešil vůbec a hlavně nehledal ve všem bubáka.
V neděli 27. jsme strouhali kopyta.Všichni poníci stáli vzorně, i Agís mě mile překvapil.Přední nohy neřešil vůbec a zadní se nám sice pokoušel vyškubnout,ale po chvíli to vzdal.
Odpoledne jsem zkoušela Ashlinovi postroj,který jsem ušila majitelce Bonganiho.Bongani je cvalík s obvodem hrudníku 150cm a proto byl Ashlinovi přes hřbet postroj větší,ale i tak jsem mu zkusila připnout alespoň rozporku a párkrát s ním obešla dvůr.Ashlin sice pokukoval, co to za ním rachotí,ale nejančil a po chvíli už mu rozporka nevadila ani v klusu.
 

p3270270.jpg

Králíčci nám opět povyrostli.Přes den je dávám ven,pokud je sluníčko.Na noc jsou hezky v teploučku doma.

 

 

 

dscn9927.jpg

 

dscn9929.jpg

dscn9924.jpg

 

dscn9919.jpg

 

Duben
Amče se blíží do finále její březost.První termín měla na Apríla  ,ale hříbátko neporodila,ale to jsem ani nečekala,protože nejevila známky blížícího se porodu.
3.dubna v neděli přijela za poníky návštěva.Shetlandky dostaly mlsky od dětí i dospělých a pak Finča svezla malou slečnu.Další pamlsky dostaly v podobě trávy trhané kolem výběhu.Ve výběhu jim nestačila ještě ani narůst,protože ty titěrné výhonky, poctivě každý den ukusují.Morgenka se držela trochu stranou,což u ní není známka blížícího se porodu.Ona se tak chová i 3 měsíce před termínem.Nejspíš se nechce dostat do nějaké šarvátky,aby neslízla nějaký kopanec.
V úterý Zorka s Hvězdou krom vyvezení hnoje vezly i seno do výběhu.Mám jeden stožár sena na pozemku u známého a je na čase ho začít krmit.Zajeli jsme tedy pro něj a část jsem ho naložila a rozdělila klisnám ve výběhu.
Ve středu jsem s Ashlinem přitáhla pneumatiku,kterou ztratil Agís při svém úprku na poli.Postrojila jsem Ashlina a přes vesnici  ho jen vedla,na polní cestě jsem mu připřáhla rozporku,kterou vůbec neřešil.Zapínání pneumatiky do rozporky ho nezajímalo,protože se popásal.Vedla jsem ho u hlavy a on se s břemenem pěkně rozešel.Při sjíždění kopce se pneumatika posunula do strany a byla Ashlinovi podezřelá.Pokukoval po ní a snažil se rozklusat.Udržet ho v kroku nebyl problém a brzy gumu začal ignorovat.Čekala jsem,jak bude reagovat při najetí na silnici,kde bude guma víc rachotit,ale nic se nedělo.Na návsi si ho přiběhly pohladit 3 malé holčičky a on stál jako beránek a nechal se hladit.
Čtvrtek patřil přípravám Agíse na licenci v podobě řádného vyčištění,rozčesání hřívy a ocasu. Ještě ráno se pěkně vyválel a vyřádil s Ashlinem .Také přišlo na mytí kopýtek,ale Agísek byl mimořádně klidný a nechal si všechno líbit.Potom přišel na řadu přepravník.Ten byl po zimně trochu zaprášený a proto dostal koupel.Nakonec jsem do auta nanosila čištění,vodu a kbelík i uzdečku,abych toho ráno neměla tolik a na něco nezapomněla..
V pátek 8.4.byla licence.O ní samostatný článek v Akcích
Z licence jsem trochu spěchala,protože jsem přeci jen neměla klid ohledně neohřebené Amči,ale žádné překvapení nás nečekalo.
V sobotu Zorka s Hvězdou opět  jely s hnojem a se senem.Agís s Ashlinem nám později na dvoře předváděli jak jsou šťastní,že jsou spolu.Je to krásný pohled na 2 mladé zdravé hřebce,kteří si spolu hrají.

Výšivka loga

 

Dlouho jsem brouzdala po internetu a psala různým firmám ohledně výšivky loga Ivysnu.Odpovědí jsem se však nedočkala,ale vzdát se a nechat si logo jen natisknout se mi nechtělo.Nakonec jsem narazila na firmu Červík- Pája,která na můj mail reagovala okamžitě.Zadala jsem požadavky o velikosti a umístění loga a oni mi hned poslali i ukázku jak bude vyšité logo vypadat a cenu i se vzorníkem textilu,jež mají v nabíédce.Výhodou je,že mají na výběr několik střihů a materiálů i barev textilu .Stačilo jen vybrat si z této nabídky co jsem potřebovala,poslala objednávku mailem a pak čekala na balíček.Vyhověli i mému přání o termínu dodání,aby jsem si mohla tričko a mikinu obléknout na licentaci hřebců.

Výšivka předčila moje očekávání. Na běloučkém podkladu se černé logo pěkně vyjímá.Tato firma má i sedlářskou dílnu,ale její služby jsem zatím nevyužila,ale věřím,že i v tomto směru bude s nimi dobré jednání.Tuto firmu mohu jen doporučit.

Pro případné zájemce zde je odkaz http://www.cervik-paja.eu/page/vitejte-na-nasich-st/1 a zde kontakt cervik@cervik-paja.cz 

 vystrizek.jpg

Duben se nám přehoupl do své druhé poloviny a Amča nám stále nechce ukázat co si s Borgisem loni „upekli“.Nejspíš mi oplácí čekání ,které musela prožít sama,když jsem jí nechtěla připustit dřív jak ve třech letech .Do Borgise se zamilovala hned po přivezení z NL,kdy jí byl rok a půl a celou dobu na něj házela zamilované pohledy z vedlejší ohrady.
10. mi začala brigáda na chmelnici.
12. se nám vylíhlo 8 žlutých kuřátek.Vylíhla se v líhni a musí být v uměle vytvořeném teple.Jejich prozatímní domeček je krabice umístěná v koupelně se světlem jako umělou kvočnou.
13.ráno stála  Amča v odlehlém koutu výběhu,vemínko tvrdé,ale bez mlíka.Přes to jsem nešla na chmelnici a hlídkovala,ale kolem poledne jí vemínko splasklo a nic.
Volněji mají i velké kobyly,protože jeden týden si hnůj odvezl jeden místní pán traktůrkem,ale také je déle vidět a prodlužuje se pobyt poníků ve výběhu a tím je i méně hnoje.Agís s Ashlinem chodí na zahradu,kde se střídají s Borgisem.
 16.4 jsme navštívili Koňskou show v Ředhošti,ale o tom je článek v Akcích.
Teplota odpovídá spíše létu než jaru a kuřátka už mohou být přes den venku v ohrádce,ale na noc je uklízíme domů hezky pod žárovku.Také králíčci jsou přes den venku.Ty jsem už oddělila od maminky,která má nyní svůj kotec venku a užívá si ho.
3 noci jsem tahala Amču do stáje na noc,protože měla nateklé vemínko.Mlíko sice neměla,ale co kdyby jako prvorodička mlíko nalila až na poslední chvíli?Jenže se nic nedělo,jen já jsem se pořádně nevyspala,když jsem každou hodinu běžela do stáje a tam  místo rodící Amči uviděla senem se ládující nebo spící  Amču.
22.jsme jeli do budoucí školy našeho syna Lukáše,pro vyjádření o přijetí ,proto jsem nešla na chmelnici.Využila jsem volna  na vyvezení hnoje a odvoz sena do výběhu.Hvězda si dala před odjezdem šlofíka v leže a byla pěkně ztuhlá a trochu si hověla na zadní nohu,ale rozchodila to.
23.byl Borgis v ohradě a Agís s Ashlinem na zahradě,ale Ashlin se s Borgisem chtěl seznámit i za cenu rány el.ohradníkem,proto jsem Borgise raději pustila na zahradu k nim.Chvíli to vypadalo,že bude vše OK,ale za chvíli začal být Borgis protivný a „vyjížděl“ střídavě na Ashlina i na Agíse.Nevím jestli mu tak šlo o seno,které bylo sice v jednom místě,ale roztažené cca 4 m nebo je jen nechtěl u sebe.Agís vždy vyklidil pole nebo se dal do obrany či hry jen pomocí hlavy.Ashlin je mlaďoch a přeci jen o svoje místo ještě bojuje a v momentě,kdy jsem odešla na chvíli ze zahrady nastala honička.Sice to bylo stejné,jako když si hrají s Agísem,ale tam jsou síly vyrovnané,zatímco Borgis je invalida.Raději jsem je rozehnala a Borgise zavřela do boudy.
24.byli na zahradě Agís s Ashlinem od rána,ale odpoledne jsem je pustila na malou zahradu a Borgise na velkou,které jsou také oddělené el.ohradníkem,ale hřebci k sobě prolezli a opět začala honička Ashlin versus Borgis v závěsu s Agísem.Ashlin byl tak zabraný,že ho k vnímání přimělo až druhé švihnutí proutkem.Jednu po zadku dostal i Borgis,který chtěl využit Ashlinova odskočení k novému výpadu.Borgise jsem zahnala do boudy a na zahradu ho pustila až po zavření obou mlaďochů do stáje.Večer měla  Amča vemínko bez mlíka,ale při noční kontrole na zahradě už měla průhledné mlíko,proto jsem jí zavedla do stáje(přeci jen je to prvnička a nemusí u ní platit to co u zkušených klisen) a každou hodinu na ní chodila koukat,ale nic se nedělo.Ve 3 ráno jsem to vzdala a spala až do rána.Další planý poplach.
25.při odpolední obhlídce poníků ve výběhu a hlavně Amči jsem si všimla podivné boule v Amčině slabině.Myslela jsem si,že jí něco štíplo a na bouli trochu zatlačila,ale ona mi pod rukou zmizela.Byla to nějaká část hříběte,kterému už musí být v jejím bříšku  těsno.

 Ivysen Borgin

26.4.2011
Po další noci,kterou Amča strávila ve stáji jen pro můj klid,šla do výběhu bez hříběte a bez zjevných známek blížícího se porodu a já mazala do práce.Agís a Ashlin byli na zahradě a Ashlin se pěkně vyválel a přebarvil se na červeno.Povídám mým chlapům,že máme na zahradě červeného koně a Lukáš si myslel,že máme hříbě.Zasmála jsem se tomu a vysvětlila o co jde.Po 17 hodině přišla bouřka a jemný deštík.Sice mi proběhlo hlavou,že v bouřce  klisny rády rodí ,ale nebyl čas vyběhnout do výběhu,protože jsem vybalovala nákup a připravovala svačinu Mírovi,který odjížděl do práce.Do výběhu jsem se dostala až po půl šesté.Sari,Fineta a Morgenka se cpaly trávou,kterou jim tam právě nosil soused,ale Amča ne.Ta byla zalezlá v nedalekém mlází. Pojala jsem podezření,že tam má hříbě nebo se na něj chystá,protože ač se drží stranou od ostatních klisen,které jí odhání od krmení tak nikdy ne tak daleko a vždy se  snaží někam  propašovat a také se nacpat.Vydala jsem se tam a hned po několika krocích uviděla dalšího „červeného“ koně.Amča se tedy opravdu ohřebila a zvládla to.Hříbátko už kolem ní popocházelo.Zbývalo jen dojít jí pochválit a s prckem se pozdravit a také zjistit pohlaví.Je to kluk a protože má barvu jako tatínek, jen mu chybí lysinka,místo které má pár bílých chloupků, dostal jméno Borgin.Pití mlíčka už zvládal a dokazoval mi to co chvíli a hlasitě při tom mlaskal.Odběhla jsem pro foťák a zvěstovala novinku synovi,který se šel na přírůstek podívat.Amča byla ještě v mlází,ale po chvíli Borgina odvedla poblíž ostatních klisen.Ty se na něj nadšeně netvářily a on se k nim ještě přidával.Šel za tou,která se zrovna hýbala.Amča si pro něj netroufala dojít,ale vždy se jí nakonec povedlo získat ho zpátky.Borginek se v jednu chvíli postavil čelem ke mně a nějak divně se začal houpat,hned mi došlo,že tlačí šmolku.Tlačil tak ,až se mu zadní nožičky nadzvedávaly a podařilo se.Odběhla jsem tedy připravit krmení a vodu na noc.Zavřít Borgise,Zorku a Hvězdu a pak se vrátila pro prcky.Borginek sice poslušně šlapal za maminkou,ale šlo mu to pomalu,proto jsem ho vzala do náručí a nesla ho.Amča běžela vedle mě.Pro lepší vytvoření pouta mezi ním a matkou jsem se rozhodla od stáda je oddělit a odnesla Borginka do odděleného ohradníku s pěknou travičkou,kde na sebe klisny viděly,ale nemohly k sobě.Amča se hned začala pást a užívala si klidu.Borginek neustále vyhledával mlíčko a slastně při tom mlaskal.Opustila jsem je s vědomím,že se konečně vyspím.
27.-28. Zůstávala Amča stále v odděleném ohradníku,ale při vypouštění ostatních klisen do výběhu stála u ohradníku a viditelně chtěla jít taky.
30.jsem jí k ostatním pustila,protože malý ohradník  už měla stejně vypasený.Vyběhla do výběhu takovou rychlostí,že Borginek nestačil zareagovat a zůstal na zahradě.Amča si toho všimla a vrátila se pro něj.Ostatní klisny čekaly u vchodu a tak se prcek opět ocitl v houfu a nevěděl která je máma,ale přeci jen už ji lépe poznával a s pomocí Amči  ji našel a hlídal si ji.Tak se oba opět začlenili do  stáda.

 

Květen

Dny jsou sice oproti zimě delší,ale pro mne jsou stále krátké.Venku je stále co dělat a na psaní aktualit se času nedostává a bude hůř,protože začne senoseč.

 Borginek nám pěkně roste.Když má chuť tak se nechá pěkně drbat,ale jindy dělá drahoty.
Sousedi nám nabídli jejich zahradu pro koníky na vypasení.Mají tam několik keřů a k těm  bylo nutné poníkům zamezit přístup,aby je nepolámali.Natáhli jsme kolem nich el.ohradník,který však není připojený ke zdroji,což poníci nevědí a zatím ho respektují.
Zorka s Hvězdou provokují Borgise.Ten běhá po výběhu sem a tam od jejich ohrady k ohradě Shetlandek.
8. měli poníci dětskou návštěvu.Ivče přijela neteř se synovcem .Borginek se dětí zprvu bál,ale nakonec se od nich také nechal hladit.Ivča si ho i pochovala.Poníci slupli spoustu pamlsků.Milánkovi se nejvíc zalíbila Hvězda,která stála a nechala se hladit a odhánět si mouchy.Adélka statečně zásobovala malé kobyly pamlsky a to není zrovna lehký úkol.Pro její bezpečí jsem jí postavila za ohradník,aby ji kobyly nesluply i s kbelíkem s pamlsky.
12. jsme kastrovali Ashlina.Nebylo to lehké rozhodnutí,ale nutné.Stouplo mu sebevědomí po ošéfování Agíse a z jeho pohledu i Borgise(toho jsem dávala do jiného výběhu,aby se při ujasňování si pozic ještě víc nezranil,protože bojoval jako by nebyl invalidní) a při lonžování se pokusil ošéfovat i mne.Jsem toho názoru,že poník je hlavně pro děti a tudíž musí mít bezvadnou povahu a pokud nemá ,neměl by plemenit.Souhlasil se mnou jak můj veterinář tak pan veterinář ,který Ashlina kastroval.Mimo jiné řekl,že když se charakterová vada přenese na hřebce může pomoci kastrace,ale u klisny je to průšvih.
14.byl Agís ve výběhu.Z  jedné strany byla Zorka s Hvězdou což bylo OK,ale s druhé strany byl Borgis a v dalším ohradníku Shetlandky.Borgis na Agíse dorážel,dokonce si nechal dát ránu i od ohradníku.Bedlivě sledoval každý Agísův krok,aby náhodou nepřekročil hranici.V dané situaci by musel Agís projít ohradníkem,aby se dostal ke klisnám,ale to Borgis neřešil.Prostě si hlídal svoje klisny,i když ani on s nimi nebyl .
16.Zorka s Hvězdou vyvezly hnůj a přivezly trávu,kterou nám připravila zdejší  obecně prospěšná pracovnice. Část putovala do výběhu ,část si vezly domů.
17.měli poníci další návštěvu.Při zimním sáňkování jsme v lese potkali turisty,kteří si k nám na jaro návštěvu a právě v úterý se u nás objevil dědeček s vnučkou.Malá slečna se krátce svezla na neosedlané Finetě.Sedlo sice máme ,ale sedlat vysoko březí klisnu jsem nechtěla a upřímně řečeno by jí sedlo ani nebylo,jak je Finča břichatá.Za odměnu dostali všichni jablíčka.Sari dráždí Borgise říjí u ohradníku.
18.jsem stáhla Borgise z výběhu a  vpustila Agíse do stáda Shetlandek.Čekala jsem předvádění se,ale dočkala se jen kopanců klisen po Agísovi.Dokonce i mírumilovná Amy,která se nechá od klisen odhánět, po hřebci kopala jak šílená a bedlivě si hlídala Borginka.Říjná Sari se začala Agísovi nastrkovat,ale když jim to nepřekazila žárlivá Morgenka,která jí přišla bránit tak ho shodila sama Sari.Chvíli jsme je pozorovali a fotili,ale nakonec je nechali samotné.Večer už stál Agís u vchodu na zahradu a chtěl tam.Sari na něj dál dorážela,ale on se jí vyhýbal a utíkal před ní.Borgis šel do stáje vedle Ashlina místo Agíse.Ashlin mu ale nepadl do oka a snaží se na něj dorážet přes hrazení.Naštěstí jsou spolu jen v noci a přes den jsou každý zvlášť.
19.jsem se věnovala zahradničení.Vysazovala jsem letničky a osazovala truhlíky za asistence Ashlina,který za mnou chodil jako pejsek.Sice jsem ho odvedla na zahradu,kde se mohl pást,ale vydržel tam jen do mojí první kontroly.Jak jsem se tam objevila tak za mnou prolezl živým plotem a šel se mnou dolů na dvůr.Když jsem se mu schovala do domu na oběd tak se zašil do stáje,ale jak jsem vyšla na dvůr byl mi v patách.Dvířka otevřená na zahradu,kde mohl být alespoň na dohled ostatním koním ho nezajímala.

 Ashlin se pěkně zahojil a nevidím důvod proč ho držet samotného.On se sice mezi koně nežene a drží se neustále za mnou nebo "somruje" chleba od ostatních členů rodiny.Borgis se s jeho přítomností ve stáji smířil,ale ten se pase na lonži v ulici a kolem domu.Rozhodla jsem se pustit Ashlina do výběhu k Zorce a Hvězdě.Ty jsou momentálně uhranuté Agísem a stojí u ohradníku a volají ho.V pondělí se jim dokonce povedlo povalit kůl od ohradníku,ale prolézt k sobě se neodvážil ani jeden,přestože páska zůstala cca 20 cm nad zemí.Zaháním tedy malé kobyly i s Agísem až do dalšího ohradníku,aby mezi nimi a Zorkou a Hvězdou zůstala jedna ohrada volná.To je sice účinné,ale Hvězda stojí na dohled a řve.

Ivysen Brownie 

25. večer při zavírání poníků na zahradu a kontrole vemínka Morgenster se mi zdálo,že by se mohla hřebit.Mléko nemělo sice tu správnou barvu,ale přes to jsem jí vzala do stáje.Morgenster nerada opouští stádo,ale tentokrát mazala a rovnou do boxu,kde rodila před dvěma lety Tima.Bohužel jsem únavou usnula v křesle a vzbudila se před druhou hodinou.Než jsem se přesunula do postele zašla jsem kouknout na Morgenku a ono už ve dveřích slálo na velmi vratkých nožičkách hříbátko.Morgenka se o něj bála a nebyla nadšená,když jsem se okolo něj začala ochomýtat.Stačila jsem zjistit,že je to kluk,ale barvou jsem si jistá nebyla.Měl hřívu jen o trošičku tmavší než srst a ta se zdála ve světle zářivky rezavá nebo světle hnědá jen bílý flíček na čele mu pěkně svítil.Morgenka mu pěkně "napovídala"kde má hledat mlíčko.Pořídili jsme několik snímků a šli spát.Ráno jsem s barvou nebyla chytřejší,ale podle barvy kopýtek už bylo víc pravděpodobné,že je to hnědáček.Jistotu jsem získala až po vypuštění ven na sluníčko.Je to hnědáček.Odvedla jsem je do samostatného výběhu,kde zůstaly do večera a na noc šli kvůli nepříznivému počasí do stáje.Brawnie se i přes ochranu matky nechal hladit a byl přítulnější než Borgin,ale to se další den změnilo.Do stáda jsem je oba vrátila 29.5..Agís si svoji kobylku běžel přivítat,ale ta jeho zájem odměnila několika pěknými kopanci.Držela se stranou stáda a ostatní kobyly to respektovaly jen malý Borginek opatrně zjišťoval kdo že to do výběhu přibyl.Morgenka ho ignorovala stejně jako malý Brownie tak se  poslušně vrátil k ostatním.

26. už šli najednou všichni tři do výběhu.Zorka s Hvězdou šly poslušně a samy do dalšího výběhu,do kterého před tím nechtěly ani na ohlávkách,protože z něj špatně vidí na Agíse a Ashlin je následoval.Obě kobyly jsou viditelně spokojené a po Agísovi ani nevzdechnou.Ve výběhu a ve vesnici je opět klid.Výběh máme totiž na kopci a z něj se Hvězdino ržání nese pěkně po celé obci.

Červen

Schvátila mne rýma a kašel,ale stejně jsem se dala do sekání trávy na seno.Jako vždy jsem začala břehem u silnice.Tráva je letos pěkná a sena by mohlo být dost.Břeh jsem posekala křovinořezem a rovinku pod ním druhý den zkusila sekat naší novým pomocníkem ,bubnovou sekačkou.Šlo by to krásně nebýt drátků,které tam spadly z traktorů při obdělávání přilehlé chmelnice.Ve vysoké trávě jsem je neměla šanci vidět dřív než se namotaly do sekačky.Odtlačila jsem jí domů a Míra měl hned co dělat.Nejvíc práce dalo povolit šrouby,aby jí rozebral.No povedlo se a k večeru vyrazil se mnou.Já sekala svým osvědčeným křovinořezem a Míra bubnovkou.I jemu se povedlo namotat drátek,ale ne tak nešťastně jako mě a mohl v sekání pokračovat dokud nedošel benzín.Ve dvou se to lépe táhne a posekali jsme tak velký kus.

První  vozík sena jsme uklidili aniž by zmoklo.Další už jedním deštíkem prošlo,ale nebylo to na něm znát.

Postupně pokračuji v sekání dalších částí strouhy.Sušení  provází bouřky a déšť.Bouřky chodí v třídenním intervalu,ale zatím  vždy jsme  stihly uklidit alespoň to co bylo suché a uklidit se dalo a ostatní muselo deštěm projít.Většinou to byla jen zavadlá tráva.

4.6.jsme vezli koníkům trávu do výběhu a našli poníky pomíchané.Velkým kobylám se povedlo povalit el.ohradník,který jsem nezapnula právě proto,že jsme tam vezli krmení.Zorka s Hvězdou vběhly do prázdné ohrady která je dělila od Agíse a malých kobyl.Těm se povedlo shodit spodní lanko branky a už bylo stádo pohromadě.Jen Ashlin zůstal stát u padlého ohradníku,protože se asi bál  přes něj přejít.Ani jedna z velkých kobyl neříjí a nemusím tedy přemýšlet zda se Agísovi mohlo povést některou připustit. Nedříve jsme zahnali s Lukášem malé kobyly a Agíse do jejich ohrady a pak jsem vedla Zorku za kterou poslušně šlapala i Hvězda do výběhu k Ashlinovi.Opravili jsme ohradník a pustili do něj proud.O jeho funkčnosti jsem se přesvědčila při další várce trávy určené právě Zorce,Hvězdě  a Ashlinovi.Při prolézání jsem ztratila rovnováhu a přidržela se vozíku,ale lýtkem se při tom dotkla lanka.Už nepotřebujeme zkoušečku :-)

Borgis je opět alespoň vizuálně mezi poníky.Sousedka potřebuje vypást zahradu,která ze všech stran sousedí s výběhy,ale je oplocená pletivem vysokým 2 metry.Odvedla jsem tam tedy Borgise.Ten se přes plot během dne vidí s velkými klisnami a Ashlinem a na noc se vidí s druhým stádem na naší zahradě.Ta je krom pletiva sousedů a naší pevnou ohradou doplněnou el.ohradníkem rozdělená ještě cestou.I tak na sebe oba hřebci doráží až i opatrný Agís chytil 2 rány od ohradníku.Pak už si dával velký pozor kam až  může.

Nejvydatnější dešťovou sprchu dostalo seno  6.6.To se odpoledne hnala bouřka.Jen tak tak jsme stihli uklidit vozík  suchého sena a strrhl se liják a kroupy.Tentokrát mi mokne i jeden vozík již skoro suchého sena.Co se dá dělat.

Ivysen Bethoven
10.6.při večerním krmení jsem tradičně překontrolovala vemínko Finety,to bylo hodně nalité.Odstříknuté mléko sice nemělo tu úplně správnou barvu,ale rozhodla jsem se Finetu vzít do stáje,kdyby …Sedla jsem si k televizi a pěkně tvrdě u ní usnula dřív, než jsem si nařídila budíka na kontrolu Finety. Vzbudila jsem se až v 5 hodin ráno.Moje první kroky vedly do stáje.Ještě jsem k ní ani nedošla,když se z ní ozvalo typické frknutí hříběte.Ulevilo se mi,že jsem neprospala nějak komplikovaný  porod a hříbě je tedy živé a po otevření stáje viditelně čilé a matka taky spokojená.Hříbátko tradičně velké,hlavně nohaté se nechalo klidně pohladit.Fineta ho přede mnou neschovávala a nebyl vůbec problém zjistit,že je to kluk.S určením barvy to bylo horší.Jeho srst je smetanově hnědá s tmavší zádí a hříva šedá –stříbrná.Typuji ho na čokoládového ryzáka ze světlou hřívou a s kvítkem na hlavě. Nechala jsem je v klidu a šla se dospat.Ráno jsem je pustila na dvůr a fotila mrňousek,ten  neustále chodil za mnou a nebylo ho vůbec lehké vyfotit.Přemýšlela jsem nad jeho jménem, až jsem vymyslela,že mi jméno pro něho mohou vybrat děti na dětském dnu a rovnou ho pokřtíme.Fineta je dobrá matka,ale před lidmi hříbě tolik nebrání jako Morgenka a je to znát i na hříbatech.Jsou k lidem důvěřivější od narození.Kvůli probíhajícímu Dětskému dnu a účastí našich poníků musela Fineta s prckem do stáje,kde čekala na svůj čas představit svého syna.Pak dostal maličký ohlávku a vodítko přivázané k matce a hurá na koupaliště na křest.Musíme jít kus podél silnice a nebylo by bezpečné nechat hříbě běžet vedle matky na volno.Prcek se s vodítkem smířil rychle a šlapal poslušně vedle maminky a po chvilce chůze si už vychutnával hlazení malých i velkých účastníků Dětského dne.Křest ani nepostřehl a to byl pěkně šampusem smáčený.Noc trávil s Finetou ještě ve stáji,protože začalo pršet.Druhý den odpoledne už skotačil ve výběhu.
Počasí je hodně nestálé a připomíná spíš aprílové než červnové. Sušit seno je tak hodně náročné. Musím ho vícekrát otáčet, ale co se dá dělat. Občas to vypadá, že ho otáčím, aby omoklo ze všech stran.

V pondělí 13 .jsem otočila seno pod břehem , u Svobodů a u p.Studeného,ale odpoledne přišla bouřka a opět ho zmáčel déšť.Shetlandi šli vypásat zahradu k Hubkům.

V úterý 14. jsem posekala velký břeh,jeden z našich největších zdrojů sena.Dopoledne bylo krásně a pěkně jsem s u toho zapotila.Posekala jsem půlku a šla na oběd.Doufala jsem ,že se nám podaří svézt seno od Svobodů a p.Studeného,ale odpoledne přišla bouřka s lehkým deštíkem a než seno znovu oschlo přišel další déšť.K večeru jsem tedy šla alespoň dosekat břeh.

Ve středu jsem nahrabala seno u p.Studeného a šla natřást seno u Svobodů a pod břehem,když jsem byla zhruba v půlce začalo krápat.Byla to jen malá přeháňka a okamžitě po ní vysvitlo sluníčko.Ze sena u p.Studeného jsem raději postavila na místě malou boudu a ostatní seno jsme svezli večer do stodoly.V noci opět pršelo.

Hříbátka rostou.Brownie už začíná přicházet na chuť drbání.Musela jsem ho ale ošálit zavedením Morgenky do přístřešku kam jí následoval a já ho tam lépe odchytila a drbala.Pochopil,že mu nechci ublížit a už před rukou neutíká.Pobytem u Hubků v ohradníku,který není připojený na el.proud nejspíš zjistil,že páska nic nedělá a ráno jí proběhl jako by nic i ve výběhu.V tu chvíli ještě nebyl ohradník  zapnutý a večer jsem ho našla za ohradníkem,kterým bez strachu prolezl zase zpět.Odpoledne jsem ohradník podsekávala a zapomněla ho znovu zapnout.Na noc už byl pod proudem a přes den také a Brownie už se držel od ohradníku dál.Také Borgis se vrátil z vypásání zahrady Jurenků,kde trávil i noci.Čekala jsem zda zase nebude útočit ve stáji na Ashlina,ale tentokrát ne.Zakničeli na sebe na pozdrav a pak se každý věnoval své hromádce trávy.

V pátek jsem posekala břehy okolo domku mamky a na políčko raději ještě počkala.Počasí na víkend i další dny nepředpovídají nijak hezké naopak.

O víkendu se citelně ochladilo.Studený vítr,déšť a sluníčko bylo schované za mraky.V neděli vypadalo počasí nadějněji a proto jsem vyrazila otočit seno na břeh,ale byla jsem sotva v půlce a začalo jemně pršet.Byla to jen malá přeháňka a proto jsem otočila i zbytek.

V pondělí se zadařilo a svezli jsme celý břeh i část sena od mamči. Všechny 4 vozíky jsme vyložili ve výběhu,kde jsem z nich postavila 2 a půl boudy akorát včas,protože začalo poprchávat a než jsem došla dolů ,už pěkně lilo a s přestávkami pršelo celou noc a v úterý zrovna tak.

 Zbytek června a červenec

Léto je v plném proudu a tím méně času a chuti mám sedět u PC.Užívám si raději sluníčka,ale né že bych se vyvalovala někde u vody.Kolem domečku je pořád co dělat a když si do něj člověk nastěhuje malou zoologickou tak je pořád co dělat.Jen večer si sedneme k venkovnímu krbu a ugrilujeme si nějakou dobrotu.

Průběžně sušíme seno.Dosekali jsme pole a vodárnu.Na poli bylo letos sena skoro o polovinu méně než loni.Druhou seč jsme tedy zkusili pohnojit.

Očkovali jsme zbytek poníků a přeočkovávali Agíse.Zorka jako vždy před veterinářem uhýbala,ale letos jsme na držení byli 2 a bylo to tím rychlejší.Náš pan doktor je kliďas a klidně honí kobylu s injekcí i hodinu jak se nám svěřil.Hvězda se také cukala,ale ta už jenom ze solidarity se Zorkou.Fineta a Agís byli v pohodě.

Plnili jsme jeden slib 70 leté oslavenkyni až z Českých Budějiovic.O tom bude samostatný příspěvek v akcích.

Stejně článek jak  jsme se utrhli od práce a jeli do Března u Chomutova na Bitvu u pevnosti Fort Jackson - jezdecké tažení kavalerie pod velením G. A. Custera v podání Václava Vydry.

Sledovali jsme růst vlaštovek,které se nám letos zahnízdily ve stáji.Pět mláďat ,která se vylíhla a závratnou rychlostí rostla, se bohužel do  malého hnízdečka brzy  nevešla a jedno zmizelo.Tuším,že vypadlo a kočky se o něj postaraly.Krásné bylo pozorovat ,jak rodiče učili mláďata létat.Jedno nám přistálo na okenní síti a odpočívalo tam,když znovu vzlétlo, oba rodiče letěli vedle něj a na dalším odpočívadle bedlivě hlídali.Večer sedělo opět v hnízdečku,ale ráno učení pokračovalo dalšími potomky a třetí den už zůstalo hnízdo prázdné.

Jiřičky,které nám letos poprvé zahnízdily na podkrovním okně ložnice sledovat nemůžeme kvůli uzavřenému hnízdu.Začaly stavět hnízdo později než vlaštovky a tak můžeme sledovat jen  pilné rodiče, jak nosí do hnízda potravu mláďatům a ta se o ní pěkně hlasitě hlásí.

Téměř na poslední chvíli jsem přihlásila své poníky na výstavu do Chomutova,která se koná 30.7.

Upravovali jsme shetlandkám kopyta a začali s tréninkem vodění hříbat na vodítku.Brownie to musí umět do výstavy,ale je šikovný.Každé hříbátko má jiný styl obrany proti vodítku.Jeden brzdí,druhý se vzpíná a třetí táhne,ale nakonec se poddají všichni.

Máme zarezervovaného Borgina a Browniho.Oba kluci půjdou spolu do Hradce Králové k rodině,která zvířata nepochybně miluje,protože jich chová také spoustu.

 Přijela k nám návštěva podívat se na hříbátka.jsou to naši příbuzní a letos přijeli i s malým vnoučkem.

kona---topy_-ma--l--a_a_pa--ja_chce_vla--zt_do_ohrady_k_hlta--ba--tku_14.7.2011.jpg

kona---topy_-ma--l--a_s_pa--jou_u_pona--klz_zbla--zka_hezky_14.7.2011.jpg

kona---topy-ivanka_s_hlta--ba--tkem-ma--l--a_s_pa--jou_vedle_sebe_14.7.2011.jpg

Srpen a září

První srpnový týden nás navštívila fotografka Jana Burešová a pořídila několik krásných snímků.Poníci jako vždy běhat nechtěli,ale chvíli jsem je v pohybu udržela.

Z Agísem a Sari jsme se zúčastnili výstavy v Mladé Vožici.Je to poměrně daleko,ale byla to pro nás poslední možnost letos někam na výstavu vyjet.Plasy i Pardubice se konaly v době mojí brigády.Sari byla 3 z pěti klisen.Agís byl ve své třídě sám a měl 1 místo jisté.V šampionátu byli tři adepti a Agís se stal vícešampionem.

Do srpna jsem vkládala velké naděje na usušení ještě dalšího sena,ale bohužel.První i druhá dekáda propršela a když se konečně vrátilo léto ,byla jsem už na brigádě-sklizni chmele a na sušení sena nebyl čas a že by se to při 36 stupňových vedrech sušilo.Člověk nemůže mít všechno a útěchou mi může být jen to,že jsem si vydělala koruny na víc,za které můžu seno dokoupit a ještě mi zbude na ledacos jiného.Během brigády se mi o koníky vzorně staral můj druh.Jezdil jim sám na zelené krmení,protože ve výběhu jim tráva nestačila dorůstat a večer je zaháněl z výběhů.Před brigádou jsme jim do výběhu nakulili balík sena,aby měli co chroupat,ale ten navštívili jen,když jim došla tráva a to bylo jen tehdy,kdy byl v práci i můj druh.Díky ohrádce,kterou jsme jim vyrobili na trávu a v zimě na seno ,si krmení nezašlapou a nepokálejí a jedeme téměř  beze   ztrát .                                                                                                                                                    

Během srpna jsme tu měli i několik dětských návštěvníků s chutí se svézt. 

Hříbátka nám povyrostla.Borgin stihl vylínat z hříběcí srsti úplně,Bethoven línat začíná a vypadá,že bude přeci jen tmavší než jak se narodil a Brownie vylínal zatím jen na krku a nožkách,ale  bude krásně hnědý.

Září bylo mnohem lepší co se počasí týče,ale sušit seno už nešlo,i když mne to lákalo.Noci jsou už chladné, silná rosa se drží celé dopoledne a sluníčko zapadá už brzy.Seno by se sušilo dlouho a nebylo by kvalitní,proto trávu raději sekáme na zelené krmení čímž ušetříme nasušené seno.

Přeočkovávali jsme Ashlina a odčervovali všechny poníky.Dva dny jsem pak sondovala koblížky,ale žádné parazity neobjevila.

Sarinka dostala vitamínovou injekci,protože polehávala a ani jí moc nezajímalo krmení.S veterinářem jsme na ní nic neshledali a tak alespoň ta vitamínová injekce.Sari se už večer zajímala o pamlsky a postupně se začala vracet k normálu, o čemž svědčil i boj s Finetou u večerního krmení resp. u chleba.

Borgin a Brownie tu měli své budoucí majitele.Kluci budou v rodině,která zvířata miluje,což mě moc těší.

Všichni tři kluci dostali ohlávky a začala jim intenzivnější výuka zvedání nožiček.Borgin už pěkně obrostl a vypadá jako méďa.Že by tušil tuhou zimu?Brownie si nechal  hříběcí srst a Bethovenovi z hříběcí srsti zbyla jen deka na zádech.Nová srst má zajimavý odstín hnědé.Hříva zůstává světlá,ale od kořínků ji má prokvetlou tmavšími žíněmi.

V pátek 23.9. jsme se zajeli podívat do Lysé na výstavu.Strávili jsme tam celý den.Počasí přálo,lidí bylo tak akorát,aby mohli všichni pohodlně nakoupit,ale hlavně shlédnout připravený program.Pořídila jsem lepší ohlávky pro Borgina a Browniho,Bethoven má vyhovující.Dalšími ohlávkami jsem se vybavila na příští ročník hříbat.Přikoupila 2 vodítka na běžnou potřebu a  minerální sůl,která docházela shetlandům.Právě,když jsem platila sůl volal mi syn,kde jsem,že mám mimo ohradu Ashlina.Lekla jsem se zda neutekla i Zorka s Hvězdou,ale ty ve výběhu zůstaly.Jen malý Ashlin někde našel skulinu,kterou se protáhl ven na lepší trávu,ale stejně jsem dala Lukymu instrukce ať je zavře do stáje.Bylo už skoro 18 hodin a bylo jasné,že přijedeme domů za tmy a tihle tři poníci chodí domů po schodech.

Říjen

Počasí jakoby se zbláznilo.Sluníčko hřeje jako by bylo léto.Poníci se v podzimním kožíšku potí i když se jen pasou nebo baští přivezené krmení.My si teplého počasí užíváme i posezením u venkovního krbu a  grilováním.

4. října nás navštívily Marcela a Pavlína  a krom milého posezení a popovídání,jak jinak než o zvířecích mazlíčcích a starostmi,radostmi i trampotami okolo nich,došlo i na focení poníků.Bylo  pozdní odpoledne a sluníčko už bylo nízko,ale fotky se vydařily.

15.jsme jeli povozit dětičky na Huberta do Opočna.

20. přijel inspektor očipovat hříbata.Den před tím pršelo,ale jen do večera a ráno byli poníci suší.Kolem poledne jsem je postupně přivedla z výběhu do stáje.Inspektor přijel po 13 hodině.S popisem byl hotov raz dva.Stačilo jen zakreslit malé odznaky na hlavičkách.Zvědavá jsem byla na určení barvy Bethovena.Sama jsem pomýšlela i nad možností plaváka a inspektor měl jasno hned.Bethoven je tmavý plavák.Čipování proběhlo bez problémů jen Bethoven cukl a musel být píchnut znovu.Koníci zase pěkně mašírovali do výběhu.S inspektorem jsme si pochvalovali,že svítí sluníčko a je pěkně,ale bohužel to bylo na dlouhou dobu naposledy.Cca hodinu po jeho odjezdu se zatáhlo a znovu začalo pršet.

27.přišla záloha na Bethovena a tím je považován za prodaného.Nový domov najde v Liberci.

28.putovali do stáje Borgin a Brownie,protože si pro ně jeli majitelé.Zavřela jsem je bez maminek,ale nijak jim to nevadilo.Důležité pro ně bylo připravené krmení ve stáji.To bylo jejich cílem zájmu i po naložení do auta.Naložili jsme je bez rampy,protože jsme je tam prostě vysadili.Oba okamžitě zabořili hlavičky do sena a prý je z něho nevystrčili celou dobu jízdy.Přejeme jim i novým majitelům jen to nejlepší.

Překvapilo mne jak zmizení hříbátek kobyly přešly bez hledání a volání.Morgenka po odjezdu Tima pár dní ržála,ale tentokrát nic.Nová majitelka hříbátek poslala pár fotek pořízených během cesty a první krůčky v novém domově.                                                                                                      img_3445.jpgimg_3446.jpg  img_3435.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Listopad

Podzim má svoje kouzlo,ale ne když je zataženo,mlha a inverze jako poslední dny.Ještě že neprší.Dosekáváme břeh a poníci se tak přes den cpou ještě trávou a seno dostávají jen na noc.

Konečně sluníčko.Víc jako po 14 dnech jsme se  6.11.probudili do skoro jasné oblohy,která se běhen dopoledne vyjasnila úplně a byl krásný slunný a teplý den.Poníci se vyvalovali ve výběhu a viditelně si i oni užívali sluníčka.

I 7.bylo slunečno a Pavlína s Marcelou  přijely nafotit Agíse,ale i ostatní členy stáda.Snažili jsme se i o trochu pohybu,ale poníkům se v tak krásném dnu běhat nechtělo.Postávání a klimbání bylo pro ně důležitější.Ani Agís se nepředváděl,když byl vpuštěn ze samotky mezi kobyly,ale hlavně vedle výběhu Zorky,Hvězdy a Ashlina na které jindy doráží.  No párkrát sem a tam výběh nakonec přeběhli.Ještě že si holky udělaly čas hned v pondělí,protože od úterka je opět zataženo.

Dosekali jsme břeh a začali sekat trávu na políčku kam autem nemůžeme a proto musí makat Zorka s Hvězdou.Vozíme trávu do výběhu,který je, jak jinak než v kopci.Nahoru jezdíme po asfaltce,ale dolů se vracíme lesem všichni hezky po svých,protože je kopeček dost strmý.Úsek se spadanými žaludy,které jsou teď na víc schované pod spadaným listím jsou pro mne zážitkem a raději se držím vozíku.9.nás ještě ke všemu doprovázel pejsek,kříženec ohaře.Chtěl si hrát a štěkal a nakonec začal kobylám dorážet na darmovisy.Zorka se jen šklebila,ale Hvězda byla razantnější a naznačila kopnutí.Puňťa toto varováni ani nezaregistroval.Trocha adrenalinu pro páníčka nastala při  pokusu o upnutí Puňti na vodítko a dostat jej domů.Pejsek statečně obíhal celý náš povoz a bral to jako hru,i když jsem ve snaze,že se pejsek lépe chytí ,zůstala s kobylami stát.Záchrana přišla v podobě paničky,která vyšla z branky s kusem chleba.Pesan se rozběhl k ní a my jsme mohli pokračovat domů.Kobči dostaly za trpělivost pamlsek na víc.

Pro lepší viditelnost a tím naší bezpečnost jsme na vozík Zorky a Hvězdy připevinili světlo.Je to klasická blikačka na kolo,ale cítím se s ní na silnici bezpečněji.

Je stále zataženo s inverzní mlhou a ještě začalo mrznout.Zamrzl mi přívod vody na zahradu a tím mi začalo posilování .Kdo u nás byl,ví o čem mluvím a pro ty kteří nevědí,znamená to, vynosit denně vodu po cca 50 schodech plus dalších 50 metrů po pěšince taktéž do kopce.Díky bohu,že je alespoň sucho.

14. se ukázalo sluníčko.Bylo krásně,až jsem litovala,že musíme jet do OBI .Po ujetí 8 km od Konětop jsme vjeli do mlhy,která by se chvílemi fakt dala krájet.Říkala jsem si jaké máme štěstí,že je u nás tak hezky.No pravda byla jiná,mlha dorazila i k nám.

17. bylo datum odjezdu našeho posledního hříbátka Bethovena.Do nového domova nedaleko Liberce jsme ho vezli my.Majitelka ho koupila jen na základě fotografií a tak jsem byla zvědavá jak se jí bude líbit i ve skutečnosti. Doufala jsem,že nebude moc velká mlha,když nás čeká cca 150 km s přepravníkem.Nebyla,tedy skoro celelou cestu.Posledních cca 5 km do kopce se samou zatáčkou bylo právě pohlceno  hustou mlhou,až jsme přejeli sídlo nové majiteky Bethovena.Zahlédla jsem ho moc pozdě a už nebylo kde zaparkovat.Museli jsme ujet kilometr než jsme našli místo na otočení.Konečně jsme byli na místě . Nervozita jak se bude Bethoven líbit byla zbytečná.Po otevření  rampy přepravníku se ozvalo" Jé ,ten je krásný".Bethoven si nové majitele získal svou hříběcí krásou,podtrženou zimním kožíškem a podle další zprávy i klidem a mazlivostí.Zavedli jsme ho do připravené stáje,kde čekal než vyřídíme papíry a odjedeme,pak byl seznámen s ostatními koňskými kamarády v podobě hucula,fjordhucula a welšské kobylky,kteří ho prý přijali velmi dobře.Přejeme jemu i jeho majitelce hodně štěstí.

Veterinář mi přijel poradit co dál s Borgisem.Letošní léto nepřibral a na víc se mu nechce  moc chodit, lépe řečeno  se mu chodí hůř.Na víc se přidaly zažívací potíže.Pan doktor mi přivezl vitamíny,které si nenechal zapaltit,prý je dostal jako vzorek.Na zažívání odsouhlasil zkusit probiotika.

Sekáme trávu na dalším políčku,kam se díky suchu může zajet i autem,tak si Hvězda může oddychnout.

25. kupuji pro Borgise thermo deku,aby nemusel vydávat tolik energie na zahřívání,až budou mrazy.Také pytel doporučené směsi se lněným semínkem nejen  pro Borgise,ale i pro kobyly a 4x sůl se selenem,která došla Zorce a Hvězdě,ale ať mám zásobu.Navozili jsme 4 balíky sena,které jsme koupili v nedalekých Domoušicích.Na vozík za auto pobereme jen jeden balík.2 balíky nám naložili,ale další dva jsme museli na vozík nakoulet,ale povedlo se.Mám šikovné chlapy.

Počasí předpovídalo na sobotu 26.déšť,který by mohl namrzat a ono bylo hezky a dokonce vysvitlo sluníčko. Svítilo jen dopoledne a pak se zatáhlo,ale konečně je po mlze.Navozili jsme koníkům 2 vozíky trávy.Je už trochu proschlá,ale poníci jí pořád  dávají přednost před senem.

Neděle už byla vyloženě slunečná a lákající k procházce.Přijeli přátelé z Velvar a tím bylo postaráno o krásně strávené odpoledne.Dokonce s námi šel i Luky a ukázal nám ,kudy že to jezdí na pionýru a jeskyně na Boru.O trochu adrenalinu se postarl pes,který se na nás najednou řítil po cestě a majitel v nedohlednu.Sally pobíhající kolem nás také bez vodítka ke mě hned přiběhla,abych jí mohla připnout na vodítko,ale blížící se pes vypadal nebezpečně.V tom zmatku jsem ho hned neidentifikovala a začala na něj pokřikovat.Pes nereagoval,Sally seděla u mých nohou a až když k nám pes doběhl a začal Sally očichávat a poňoukat jí k hraní si ,jsem si najednou uvědomila,co je to za psa a že je to "pes".To už se vynořil i majitel hnědého labradora a řítil se k nám.Připnul si ho na vodítko,ale pesan se jen tak lehce nechtěl vzdát myšlenky na hraní si se Sally.Sally před ním uskočila a trhla vodítkem tak silně,že přetrhla karabinu,ale poslušně se rozešla za mnou i bez vodítka.Pokračovali jsme dál a potkali  ještě jedny turisty,ale bez psa.Prošli jsme Bor cestou,kterou ani já neznám a to jsem se v Konětopech narodila.U Vyhlídky se na chvíli posadili a kochali se výhledem do vesnice a na přilehlé okolí.Pořídili pár snímků a zvedli se k odchodu a v tom mi něco vletělo do oka.No super,jak teď s jedním  okem budu slézat strmý Bor pokrytý spadaným bukovým listím.No na štěstí mi oko chvíli slzelo a tím se smetí asi vyplavilo.Slézání kopce bylo i tak fakt super,protože se to po listí pěkně smekalo.Míra si vyšel jen v pantoflích "farmářkách",ale zvládl to.Odpoledne jsme zakončili posezením u kafíčka a občerstvení.Byla to příjemná změna. 

28. začínám Borgisovi do krmení přidávat Teracid Forte,který mi byl doporučen jako vyzkoušený a fungující pro problémy se zažíváním.

Už dlouho se mi nepovedlo,abych si to v listopadu do výběhu štrádovala v pantoflích s kožíškem jako tomu bylo poslední týdny.Dnes už prší a i v gumácích mám problém se ke koníkům dostat.

Prosinec

Příroda jako by chtěla dohnat vláhu,kterou celý listopad "zanedbávala" a prší a prší.Na mokré zemi klisny seno zašlapou a cpát ho do pytlů v děšti také není zrovna příjemné.Ve výběhu mají bednu,která se osvědčila jak na zelené krmení tak i na seno,proto jsme jim trochu menší vyrobili i na zahradu.Můžu jim tam dát sena víc .Klisny jsou nabaštěné a beze ztrát.Nechají tam jen tvrdé stonky,které jim nechutnají.

 

Ohlédnutí za rokem 2011

Rok 2011 byl neméně úspěšný jako předešlý rok,ale také přinášel starosti a zklamání.

Hned počátkem roku měl kamarád vážné zdravotní problémy,ale nakonec se se vším vypořádal.

Z koupě Ashlina jsem měla radost,ale plán udělat z něj budoucího plemeníka a nástupce Borgise se nevydařilo. Ashlin musel být vykastrován.

Podařilo se mi připravit na licenci LLanshiver Bagginse,který mi byl svěřen právě na přípravu na licenci.Byl na licenci nejlépe hodnoceným hřebcem.Z opatrnosti jsem nedokončila zaučování Bagginse v zápřahu.

Šťasné nakonec  bylo i rozhodnutí nechat na Ivysnu Bagginse a využít nabídky k připuštění klisen .Na jaře 2012 tak očekáváme narození  jeho velmi kvalitních potomků.

Narodili se nám 3 zdraví hřebečci po Borgisovi pro něž jsme našli nové domovy a doufám,že s milujícími páníčky.

Díky deštivému létu se mi nepodařilo nasušit dostatek sena a museli jsme seno dokupovat.

Starost mi dělal Borgis jehož zdravotní stav se mírně zhoršil.Přes léto nepřibral a minimalizoval pohyb.Na pastvu to ještě šlo,ale většinou jen postával na pohodlém místě s podepřenou zmrzačenou nohou a domů se nechal táhnout.Nejraději je ve stáji.Bohužel se tak rozplynula naděje na odchov klisničky po něm.

Radost mi naopak udělala Morgenka a Sari.Morgenka v Chomutově obhájila 3. místo z loňského roku mezi barevnými klisnami.Sari v Mladé Vožici získala 3. místo.Z Mladé Vožice si Baggins přivezl titul vícešampiona a 1. místo v hřebcích mini typu.Z vystavovaných poníků nezaujalo jen hříbátko Brownie,protože byl malý.Prý jsem ho měla přihlásit do mini typu,kam svou výškou patřil.

Na základě úhynu výkrmových králíků ,ač na kokcidiozu přeléčených stejně na ní uhynuli,jsem se rozhodla jejich malý chov ukončit.Králíkárna však prázdná nezůstala.Obsadili jí zakrslí králíci a morčata,kteří dosud obývali klece.Morčata se na zimu přesunula do bytu,ale na jaře půjdou ven.

Problémy má i Hvězda. Je to už babička a bohužel jí začínají bolet nohy.Začíná kulhat a já jen doufám,že jí ještě pomůže kloubní výživa.

Ta  největší radost a štěstí na mne čekala až na sklonku roku,kdy jsem v zahraniční inzerci objevila vysněného hnědého hřebce Parlington Midge a na víc v mini typu.Díky jazykové barieře jsem musela požádat o pomoc Renatu Markovou,která mi velmi ochotně se vším pomohla a vysněný  Midge byl náš.Velké štěstí jsem měla i s dopravou,když se našel ochotný dopravce a o jeden den odložil cestu do Nizozemí,aby mohl naložit i našeho Midge.A v neposlední řadě díky za podporu rodiny,která mi dala k nákupu Midge požehnání.

Celý rok mojí rodinu nepostihla žádná vážná nemoc ani zranění,  což je velmi důležité  pro spokojený a šťastný život a jsem za to hodně vděčná.

Poslední den v roce jsme strávili v kruhu přátel.Co víc si přát? Ať je to tak i v příštím roce.

 

Škatulata hejbejte se,tak by se dala nazvat akce prvního prosincového týdne.Podařilo se nám koupit krásného hnědáka v mini typu s velmi kvalitním rodokmenem Parlington Midge,který byl toho času ve Švédsku.Majitelé ho 6. prosince dopravili do Holandska a podařilo se ho v ten samý den naložit českému dopravci a v půl jedenácté v noci už byl v Čechách.K dopravci jsme si pro něho jeli 7.prosince.Cesta byla dlouhá a ještě ke všemu nás zastihl sníh.V jednom úseku cesty to vypadalo dost špatně,sníh ležel na silnici a tvořila se z něho klouzavá hmota,horší to bylo ještě o kus dál,kde byl sníh uježděný.Měla jsem sto chutí otočit se a jet zpátky.Míra se nevzdával,ale bylo jasné že tudy zpět jet nemůžeme.Teď prázdní jsme jeli převážně z kopce,ale zpět už naložení by jsme jeli naopak do kopce.Měla jsem po náladě a plnou hlavu starostí jak dojedeme domů a nezměnil to ani fakt,že po ujetí těchto cca 10 km se rázem sníh ze silnice i okolních polích vytratil a my pokračovali už jen po mokré silnici,kde padající sníh roztával.Bylo to až neuvěřitelné.Nálada se mi vrátila až když jsem uviděla Midge.Stál v boxu se zabořenou hlavou v seně,ale hned jak se dvířka boxu otevřela, zvedl jí a stál tam v plné své kráse.Nechala jsem se očichat a pak si ho začala hladit a drbat.Ukojila jsem tím svojí zvědavost jestli nebude vystrašený a zda se nechá pohladit.Hned na to jsem ho vzala za ohlávku a vedla uličkou stáje,kde na něho koukali velcí koně a to Midge vyburcovalo a postavil se na zadní se skrčenými předními nožkami jako cirkusový poník,jako by musel na rozloučenou ukázat,kdo že to odchází.Dál už pokračoval bez předvádění a do přepravníku vběhl sám a tak cestoval bez uvázání.Cesta domů zvolená jiným směrem byla sice delší,ale lepší.Celý úsek byla jen mokrá od padajícího sněhu nebo deště a tak jsme po víc jak 3 hodinách konečně byli doma a v pořádku.Midge šel do boxu vedle Zorky a Hvězdy,kde okamžitě začal očichávat podestýlku a vůbec si nevšiml,že na něho z vedlejšího boxu koukají 2 kobyly.Zaregistroval je až když zvedl hlavu a Zorka se ho lehce mohla dotknout.Začal vítací ceremoniál v podobě kničení,řičení a všelijakých zvuků.
Ráno 8. jsem vypustila ven kobyly a Midge se je snažil přivolat zpět,ale místo nich přišel Agís.Odjezd Agíse byl plánovaný ještě dřív než jsme koupili a přivezli Midge,ale pořád se to oddalovalo,protože nebylo jasné kam vůbec Agís pojede.Nakonec byl půjčen na Viklan p. Kočovské,kde bude příští rok působit jako plemeník, a s tou jsme se domluvili na 8.prosinec.Ráno jsem ho tedy přivedla z výběhu a dala ho na chvíli do boxu vedle Midge.Hrazení boxu je vysoké a neviděli na sebe,ale v místě žlabu je větší mezera a tudy se mohli kluci alespoň očichat.Trochu si zařičeli a pak se každý věnoval svému přídělu sena.Po 9 hodině jsme Agíse naložili a vyrazili na opět poměrně dlouhou cestu.Tentokráte nás provázelo sluníčko a cesta byla mnohem příjemnější.Do Kadova jsme dorazili kolem poledne,vyložili Agíse a pustili ho na zahradu s porostem trávy,kterou uvítal a bez obalů se začal pást.Vypadal v pohodě a bez stresu z jiného prostředí.
My jsme si mohli prohlédnout početné stádo poníků včetně Arabů a Huculů pohromadě.Každá ponička nám byla představena včetně přítulných hříbátek a nového přírůstku,klisničky,která ještě nebyla začleněna do stáda.Čas neúprosně letěl a já se chtěla ještě podívat na Damiána,který „bydlí“ dalších cca 20 km od Kadova a proto jsme se rozloučili a jeli dál.
V Katovicích jsme museli hledat tu správnou odbočku,ale nakonec jsme dojeli k výběhu Damiána _ Daikyho a Bonganiho.Hned na první pohled bylo vidět že se mu vede dobře a na druhý ,že je celý maminka Sarinka.Má její oči a hlavu a není to jen můj postřeh,i majitelka říkala,že Sari na mých fotkách vždy pozná podle Daikyho.S lítostí jsme museli opustit výběh a odmítnout pozvání na kávu,protože už bylo dost hodin a před námi cca 160km a obloha plná mraků.No na štěstí z nich nezačal padat ani déšť ani sníh a my dojeli domů v pořádku.

9.Stěhování kluků.Bylo potřeba vyřešit stálé ustájení Midge.Již delší dobu jsem měla v plánu přidat do stáda malých klisen Ashlina,aby si na ně zvykl a mohl se po boku některé z nich později učit tahat ve voze.Dokud tu byl Agís tak to možné nebylo,protože Agís Ashlina   zastrašoval  i přes ohradník a tudíž mezi nimi musela zůstávat jedna ohrada volná,aby byl Agís spokojený.Po ojezdu Agíse jsem tedy Ashlina pustila mezi klisny,ale ty ho podle očekávání odháněly od krmení.Nemusely se moc snažit,Ashlinovi stačili sklopené uši a vykročení varující klisny proti němu a už se stahoval daleko od nich.Dala jsem mu seno zvlášť,ale nedělám si iluze,že mu ho kobyly stejně nesluply,když jsem odešla.Midge trávil den na zahradě.Spokojeně se popásal než zjistil,že kousek víš jsou kobyly.Vyklusal vždy na kopeček,odkud na ně lépe viděl,pokud se držely kobyly u ohrady a zpět.Vydupal si za ten den na zahradě slušnou dráhu.Večer šel do stáje vedle Borgise.S tím se jen navzájem pozdravili očicháním přez hrazení,trochu si zakničeli a byl klid.Při zahánění Zorky a Hvězdy běžel  i Ashlin,kterého však zarazil ohradník.Nešťastně tam stál a ržál.Nevydržela jsem to a pustila ho také dolů a zavřela ho do boxu k Zorce.To bylo radosti.

12. zůstaly  velké kobyly po ránu zavřené,protože bylo potřeba vyvézt  hnůj.Dostaly seno do stáje a zatím co ho chroupaly pustla jsem na dvůr Ashlina s Midgem.Mohli by být  později spolu ve výběhu,pokud by se snesli.Ashlin je strašpytel a Midge charakterní hřebec,problém byl jen ten,že Ashlin nejspíše Midgemu voněl po klisnách a proto ho chtěl  připouštět  .Běhal za ním a když se někde zastavili olizoval mu nohy a dělal mu ostatní návrhy,které hřebec klisně dělá.Ashlin z toho byl vykulený,ale dal mu najevo co si o tom myslí.Když nastal čas vyjet s hnojem, zavřela jsem Midge do stáje a Ashlina odvedla do výběhu.Midge se ve stáji stavěl na zadní,aby viděl z okénka a ržál.To i když jsem později odjížděla se Zorkou a Hvězdou.

18. měl Midge ráno průjem a moc nejevil zájem o krmení.Vzala jsem ho ven na vodítku a došla s ním k mamče,které jsem nesla vyprané záclony.Pophyboval se u ní na dvoře jako by tam byl už několikrát.Žádné zmatené lítání ani ržání.Přes den toho moc nesežral,ale průjem už neměl,  večer vzal dávku mashe bez obvyklého zájmu.Během noci jsem ho byla několikrát okukovat,ale nic jsem na něm neshledala.Stál a klimbal.

19. ráno vyběhl na dvůr už ve formě a hrnul se k senu.Byla to úleva.Pěkně umrzlo a toho jsem využila k vyvezení hnoje.Ashlin šel do výběhu k malým klisnám,ale ty ho opět odmítly pustit k senu.Po vyvezení hnoje jsme vystrouhaly Zorce a Hvězdě kopyta a pak už šly do výběhu a Ashlina jsem převedla k nim,aby se nažral.Svítilo krásně sluníčko a toho jsme využili k focení Midge.Malý problém byl s výběrem ohlávky.Žádná mu nesedí jak bych si přála.Nejvíc mu seděla bílá,která je však trochu mohutnější,ale co se dá dělat.Musím mu nechat nějakou ušít na míru.Místo focení jsme zvolili na koupališti,kde je zelená tráva a v pozadí thuje.Jenže Midge víc než focení zajímala tráva.Pár fotek jsme udělali tam a rozhodli se odvest ho k výběhu s klisnami okolo kterého vede asfaltka.Kobyly nás pozdravili a Midge tak probudili.Začal poklusávat a zvedal se na zadní,ale netahal za vodítko.Se zájmem pozoroval kobyly,které se u ohradníku seřadily do 4 stupu a prohlížely si jeho.Žádné tahání za vodítko a vynucování si dostat se blíž ke kobylám nebylo.Po chvíli ho začala víc zajímat tráva.Zatím to vypadá na opravdu vyrovnaného hřebce s příjemným temperamentem.

23.jsem důkladně vyčistila všechny boxy a hnůj hned vyvezla.Ashlin šel zatím do výběhu k malým klisnám,ale po vypuštění Zorky a Hvězdy jsem ho nepřevedla.Držel se s Amčou spolu dál od ostatních a proto jsem je společně vypustila do jiného výběhu.Dostali příděl sena na dvě hromádky,ale žrali z jedné.Odpoledne jsem Midge vzala ven na vodítku.Vydali jsme se na procházku lesem.Po silnici šlapal vychovaně a zkoušela jsem i naklusání.Reaguje bezvadně.Super je,že se neleká aut.Vcházení do lesa spadaným listím mu možná něco připomnělo,protože začal ržát a zvedat se na zadní a bylo cítit,že by se rád lesem rozeběhl.Škoda,že jsem mu to nemohla dovolit.Pochopil to a pokračoval bez problému pohodovou chůzí.Protáhla jsem ho do kopce a pak pěkně z kopce a podle sinice  domů.Byl tak akorát čas na večerní krmení.Zorka s Hvězdou šly dolů.Fineta,Sari a Morgenka na zahradu a Ashlin s Amčou na druhou zahradu,kde jsem se je rozhodla nechat oddělené i v noci.Nanosila jim seno a vodu a doufala ,že jim tam bude líp než ve stádu,které je odhání.Amču totiž poslední dobou Morgenka moc nemusí a při večerním čekání na vpuštění na zahradu u branky výběhu,Amču odhání daleko od ostatních a hlídá ji,aby nešla do houfu.

24.jsem našla Ashlina mimo zahradu,stál v ohrazené uličce kudy chodil s Hvězdou a Zorkou do výběhu.Prolezl živým plotem,který je teď opadaný a Ashlin v něm našel řidší místo,kudy se protáhl.Zavedla jsem ho zpět a spolu s Amčou vypustila do výběhu,do druhého šly ostatní kobyly a Amča smutně stála u ohradníku a koukala po nich.Nežrala připravené seno a jen koukala.Nechápala jsem,že by se jí stýsklo po šikaně Morgenky,ale pustila jserm jí spolu i s Ashlinem mezi ostatní.Amča to vzala triskem k Finetě se kterou se přivítala a byla spokojená.Ashlin se držel opodál.Udělala jsem mu dvě hromádky sena zvlášť,ale nijak o ně nejevil zájem.Byl zřejmě nafutrovaný ještě z noci.Večer byla již  klasická nadílka v podobě mlsot,které dostal každý poník do kbelíku.Všichni už spořádaně běží ke svému jen Ashlin nevěděl co se děje a musela jsem ho ke kbelíku dovést.Rozhodla jsem se ho nechat na zahradě mezi klisnami i v noci.Udělala mu hromádku sena zvlášť,ale nebylo potřeba.Po posbírání vylízaných kbelíků jsem poníky ještě chvíli sledovala.Sari šla k Ashlinovi a pokusila se ho kopáním odehnat dál od sena,ale ten se nedal a oplatil jí to a Sari se hned stáhla za to Fineta  spěchala podpořit Sari,ale stihla akorát sklopit uši a Ashlin se na ní vrhnul.Zvedl se na zadní a vrazil do ní.Fineta se okamžitě stáhla a s ní i ostatní kobyly a rázem měl Ashlin celou bednu sena pro sebe.Konečně ho snad klisny začnou respektovat.

25. ráno nestál žádný poník nikde stranou.Dokonce byl Ashlin pod přístřeškem nedaleko Morgenky.Po vypuštění do výběhu se zařadil k bedně se senem mezi ostatní kobyly a bez problému se začal cpát.Kobyly se od něj držely trochu dál,ale nebyl důvod,když ony nechaly na pokoji jeho on se nevšímal jich.

Ashlin je právoplatným členem stáda.Svoje místo u sena si dovede obhájit.Přidáním Ashlina do stáda přestala Morgenka od stáda odhánět Amču.Ta se sice drží večer dál od čekajících kolegů u východu z výběhu,ale nepronásleduje ji Morgenka s výhružným výrazem a neodhání jí co nejdál od východu.Ashlin hodně rychle pochopil kde je jeho místo s kbelíkem s krmením a bez okolků si k němu běží, tak jako to dělají ostatní kobyly.Po vypuštění z výběhu už každý poník tedy běží na své místo a já jen čekám na dobíhající Amču,abych mohla zavřít branku výběhu.Poníci nepřebíhají a pěkně spořádaně každý baští ze svého kbelíku.Jen žravější Finetu musím uvazovat,protože má svojí dávku slupnutou dřív a užírala by ostatním.Občas je rychlejší Sari a pak odežene Amču.Ta však vypočítavě nejdřív vybere jádro a nechává si nakonec mrkev.I tak se snažím  být v tuto chvíli na blízku a zabránit Sari odehnání Amči,aby každá měla svůj přidělený díl pro sebe.

27.jsme jeli na návštěvu do Velvar a odtud je to cca 25 km k p.Tydrychové,která mi vozí pro poníky krmení a vitamíny,proto jsem se rozhodla zajet si k ní pro vitamíny a sůl tentokrát osobně. Potřebovala jsem hlavně Collagen pro Hvězdu,která začala opět kulhat a to už i ve výběhu a já jí ho chtěla nasadit co nejdřív,aby netrpěla,ale docházel mi i Min Vin pro kobyly a přátelé potřebovali sůl pro ovečky.Nepochodila jsem jen se sušenou mrkví,která nebyla na skladě.

29. Ještě že sušenou mrkev p.Tydrychová neměla,protože jsme dostali velkou zásobu čersvté mrkve.4 bedýnky jsem si nechala na krmení ve stodole,ale zbytek nanosila  po kbelících do sklepa,ale mám zkušenost, že nám tam dlouho praná mrkev nevydrží a proto jsem se jí rozhodla zkusit sušit.Uvažovala jsem o sušičce,ale nakonec jsem se rozhodla pro ekonomičtější sušení.Půjčila jsem si lísu na houby od souseda,která se položí jen na radiátor a Míra udělal velký sušák v kotelně nad komínkem.Mrkev krouhám na plátky na robotu.Uvidíme jak to půjde.Večer dostala Hvězda první dávku Collagenu,snad to zabere.

30.mě ráno čekala příjemná změna.Venku bylo totiž umrznuto a poprašek sněhu přikryl alespoň částečně okolí Konětop,ale hlavně jsem se nemusela klouzat po blátě ke koníkům.Využila jsem toho k vyvezení hnoje a nechala tedy po ránu Zorku s Hvězdou ve stáji,aby se nažraly.Silnice byla pěkně namrzlá,ale než kobyly schroupaly seno a než jsem je "odbahnila" ,sluníčko námrazu na silnici rozpustilo,alespoň tedy na úseku,který jsme projížděli.Je to jen kousek a tak to Hvězda zvládne i s pokulháváním.

31.první várka mrkve je suchá a krásně oranžová a voňavá.Zvládneme tedy nějakou nasušit na "horší časy",kdy nebude čerstvá mrkev.Dnes jsem ale sušák z radiátoru v obýváku uklidila.Měli jsme pozvané přátele na noc před půlnocí a sušák by se pletl. Venku už je zase bláto a tak naděje,že na Silvestra a na Nový rok nebudu jako prase od bláta,až půjdu krmit a že vydrží čistí i poníci, vzala za své.O krásně  zasněžené krajině jako v loňském roce si můžu nechat leda zdát.Plány jak zapřáhnu Ashlina do saní a on tak získá průpravu do vozu zatím tedy zůstávají jen plány a jen doufám,že alespoň nějaký sníh tady napadne.

Půlnoční ohňostroj zvládli všichni poníci bez problémů.U citlivější Zorky se mi osvědčilo rozsvícení ve stáji hodinu před půlnocí,kdy dostane na víc ještě seno a bujarou oslavu příchodu Nového roku přežije celkem v klidu.Sheltandi na zahradě ji neřeší vůbec a Midge byl taky OK i když i jemu jsem ve stáji rozsvítila.Tradičně po půlnoci chodím poníky kontrolovat i na zahradu a ani bláto mi v tom nezabránilo.Pohladím každého poníka a popřeji mu zdraví.