Jdi na obsah Jdi na menu
 


rok 2010

21. 1. 2012
 
Leden
Nový rok nám začal tak nějak pracovně.Nahromadil se mi tu hnůj,který nebylo možné vyvážet průběžně,protože v první polovině prosince nasněžilo a v druhé se z tajícího sněhu utvořilo náledí a naše cesta se stala nesjízdná.Silvestrovský a Novoroční déšť + oteplení náledí rozpustilo,tak 2.ledna nebránilo nic zapřažení kobyl Zorky a Hvězdy. Kobyly byly plné elánu a tak nějak roztěkané,asi ještě po Novoročním ohňostroji,který špatně snáší hlavně Zorka,proto jsem je nechala pěkně hnojem naloženým vozíkem šlapat cca 4 km.Hvězda byla k neutahání a jako vždy domů poklusávala a pěkně se zapotila.Nevím čím víc jestli nervozitou nebo tahem.Vždycky jí cesta k domovu tak nějak táhne a když jí nechci nechat klusat,aby nepřišla domů zpocená, je neklidná a zpotí se stejně.Tak si nevyberu,ale alespoň Zorka přijde suchá.Vyvezla jsem jen jeden vozík hnoje a další nechala na pozítří.To byly kobyly už klidnější a dokonce i cesta domů proběhla s Hvězdou v poklidu a tak po dlouhé době přišla domů suchá i ona a to šly stejnou trasu.Mezi dalším zapřaháním měly kobyly opět den volna,tedy poflakování po výběhu.3.zapřahání bylo obohacené o vožení zeleniny,proto jsem hnůj odvezla rovnou na hnojiště,místo 4 km okruhu.Zeleninu mi pro koníky dává p.Puček od nás z vesnice tak mají kobyly i v zimě přísun vitamínů.Musíme si ji vždy jen odvozit a protože nebylo k dispozici auto,museli si ji odvozit kobyly.Bylo toho celkem na 3 vozíky a to se nám ještě do cesty připletla policie.Při druhé jízdě se totiž objevila u křižovatky a kontrolovala auta,no projížděla jsem kolem nich nervóznější než Hvězda a když jsem míjela poněkud vykuleného policistu vypadl ze mě alespoň pozdrav.Horší bylo,že jsem jela teprve zeleninu naložit a celou dobu jen doufala,že už budou pryč,až se budu vracet.Nebyli,tak jsem ukázkově projela křižovatkou a jen pozorovala jak zastavují našeho souseda,který jel za mnou.Znovu bych už kolem nich neprojela,i když bylo potřeba dojet ještě pro jednu várku beden s rajčaty,ale když jsem složila,vyslala jsem Lukáše na obhlídku,ale oni už byli pryč.V klidu jsem mohla odvézt zbytek zeleniny.
Druhý lednový týden napadl sníh.Nechtěla jsem ani věřit,že i u nás bude bílo,ale bylo a dobrých 20cm.Tak jsem vytáhla sáně a střídavě zapřahala Amazing a Morgenku.Nejprve jsme jen tak jezdili po polích nebo na koupališti,ale pak mě napadlo,že si mohou odtáhnout seno a zeleninu do výběhu.Ob den tedy tahala Morgenka,která není nadšená,když ji beru od stáda a musím ji tedy hlídat,když má postát,aby nezdrhla nebo jí hodit nějakou mlsotu,abych v klidu mohla složit bednu se zeleninou a seno,jinak je to dříč a nepovolí,dokud ji nezastavím.Amazing je mladá tak ji šetřím,ale líp reaguje na hlasové povely a nedělá ji problém zůstat stát.Vezu se jen na prázdných saních dolů nebo po rovinkách,kdežto Morgence si sednu i s nákladem sena a zeleniny,když jedeme lesem do výběhu.
Třetí týden dopadlo dalších cca 20cm sněhu a to už bylo celkem dost,i když ten první mezi tím trochu slehl.Sáňkovat se dá jen na protažených nebo uježděných cestách,případně na poli ve vyjeté koleji od traktoru.Jinak se v tom malým poníkům špatně chodí natož táhne.
Hvězdu se Zorkou zapřahám už jen jednou týdně,kdy vyvezou hnůj a přivezou zeleninu.Jinak mají veget ve výběhu.
Únor
Sníh stále drží.Je to až k nevíře.Loni jsem skoro záviděla, jak jinde bojují se sněhovou kalamitou a já nemohla vytáhnout ani saně,jak tu bylo málo sněhu a letos konečně mohu řádit na saních jako za mlada.Slunečné počasí dovoluje i fotit,což je fajn,ale Shetlandům se moc v hlubokém sněhu běhat nechce.Dá to mi dost práce je rozhýbat.Zorka s Hvězdou jsou přeci jen ve výhodě s delšíma nohama a hluboký sníh je akorát nutí víc zvedat nohy a tím mají krásnější chod.
Jinak stále jednou týdně vyvážíme hnůj a přivážíme zeleninu navzdory tuhým mrazům.A s Amy a Morgenkou taháme saně.Morgenka preventivně nenápadně mizí z mé blízkosti,když vidí že jdu s ohlávkou,ale honit ji nemusím,vždy jen poodejde dál ode mě a tam zůstane stát.Nasadím ji vždy ohlávku,i když zrovna nejde tahat ona a jen tak ji chvíli nechám a pak si teprve vezmu Amču nebo Finetu,kterou taky jednou týdně zapřáhnu,aby nevyšla ze cviku.Ona je však pohodová,jde si svým tempem a rozklusat ji je fuška.Celá maminka Jiskra.Vzhledem k její březosti ji však nijak nehoním.Jediná Sari zůstává prací nedotčená.Čeká hříbátko a proto ji nechávám v klidu.Zatím mi stačí,že jsem ji zvykla na nasazování ohlávky,aniž by se při tom vztekala a zvedala na zadní. Je to mazlíček a pěkně vyčůraná,protože když je chci trochu prohnat po výběhu,aby bylo co fotit tak ona sice vyběhne,ale co nejrychleji se  „uklidí“ k fotografovi  odkud pozoruje běhání Morgenky a Amči,které se nechají rozdovádět.Fineta se snaží schovávat u východu z výběhu nebo začne rychle sbírat seno.
Třetí únorový týden začal sníh tát.Docela mě to mrzelo.Nemám ráda zimu,jsem sluneční typ,ale zima se sněhovou pokrývkou mi nevadila a užívala jsem si jí.Po měsíci a půl jsem se musela smířit,že nastane čas bláta.Seno a zeleninu musím opět tahat  ručně do výběhu,protože cesta kolem je zledovatělá a nesjízdná ani pro auto,ale jsem na to zvyklá,jen to klouzavé a bořící se bahno.Kdyby to alespoň bylo po rovině,ale mám to do vrchu.Jedinou radost jsem měla z objevených sněženek,které vykvetly doslova na 3cm sněhu,ale během 24 hod už byla kolem nich zem,tak rychle sníh tál.
Poslední únorový týden  jsme očkovali Borgise, Amazing a Morgenster.Zavřela jsem je do stáje,abych nemusela táhnout veterináře blátem do výběhu.Přivedla jsem i Sari,protože jsem myslela,že rovnou nabereme i krev,ale byl to pátek a veterinář nastupoval na dovolenou,tak se krev odložila.Proběhlo to vcelku hladce.
Závěr února jsem si užili na masopustu v Jimlíně –Zeměchách.Koníky brát nemůžeme,je to na cestu po kopytě daleko,abychom se po skončení dostali domů za světla a přepravu bohužel nemáme.Masopustní průvod však vedou moji bývalí poníci Alice,která byla mojí první klisnou a její syn Apollo,jež bylo naše úplně první hříbátko a na víc táhnou náš vozík,který si Jana (nynější majitelka Apolla a Alice)půjčila,takže trochu zastupují i Ivysen J.Aby byla legrace,navlékli jsme se do masek,ty nám zase půjčila Jana a moc jí za ně děkujeme.Nejlíp z naší trojice vypadal opět můj druh,protože se navlékl do Červené Karkulky no a když si při přestávce u hospody v Zeměchách zapálil doutníček,byl okamžitě středem pozornosti fotografů.Letošní masopust byl provázen vyloženě jarním počasím,což bylo moc příjemné a řekla bych,že vytáhlo do průvodu i víc lidí a hlavně v maskách.Což bylo fajn.Fotky už jste měli možnost prohlédnou v galerii Masopust s psaním jsem nějak ve skluzu.

Celý týden jsou teploty nad nulou a sníh začal neuvěřitelně rychle mizet a to nejen ze střech :-)

24.2. jsem objevila první sněženky deroucí se 3 centimetrovou vrstvou sněhu a druhý den už byla kolem sněženky vidět  zem.Doufám,že už je to opravdu znak blížícího se jara.

Březen
Koncem prvního březnového týdne napadl sníh.Byl ho jen tak 2 cm poprašek.Sáňkovat by se tedy dalo tak akorát tam,kde ještě úplně neroztál ten původní.Jenže byla jiná práce a tak jsem posledního sněhu nevyužila.Také teploty -16 zrovna na jaro nevypadají.Přes den by to šlo,ale noc je opravdu studená.
Druhý týden jsme odebírali klisnám Sari,Morgenster a Amazing Star krev,abychom mohli někam vyrazit na výstavu. Snažila jsem se být klidná,abych nervozitu nepřenesla i na klisny,ale i tak se jim to vůbec nelíbilo.V dlouhé srsti se žíla moc dobře taky nehledala a když ještě cukly,když už to mohlo být,ale veterinář je kliďas a tak se nakonec povedlo odebrat krev i na zadní se stavící Sari.Nejklidnější byla Amazing a měla to tak na druhý pokus za sebou.
 Velké kobyly si pěkně mákly,protože jsme dostaly mrkev a nějakou zeleninu .Čekala jsem problémy s Hvězdou.Nebyla dostatečně nafutrovaná senem,protože telefon,že si máme přijet, zazvonil těsně před odpoledním krmením a to Hvězdy spěch domů vždy ještě zhorší.Rovnou jsem jí tedy zkrátila pobočnice,aby táhla víc než Zorka a já ji nemusela tolik brzdit opratěmi.Vyvezli jsme hnůj rovnou a tradá pro zeleninu.Jeden vozík salátů a 2 bedýnky mrkve jsme jim vyvezli rovnou do výběhů a to Hvězdu dost unavilo a další jízdy už byla klidnější.Už se šeřilo a začala být zima,když jsme vezli poslední várku,ale stihli jsme to.Trochu se holky zapotily,ale odměnu dostaly mačkaný oves a ječmen s trochou vojtěškových granulí a samozřejmě zeleninu a mrkev.

Třetí týden byl ve znamení zápisu klisen Amazing Star a Sari do PK.Sari získala 8bodů,mladá Amazing 7,8bodu.Velmi pěkné hodnocení holky získaly a udělaly mi  radost.                                                                      

Také příroda se probouzí k životu a čím dál víc to vypadá na jaro.Nejen že je tepleji přes den,ale noci jsou bez mrazů.Koníci začali víc pouštět chlupy,přece jen jim je už v zimním kožíšku teplo.Teploty přes den jsou kolem krásných 16 stupňů.Rychle vyschlo bláto po roztátém sněhu a při sobotním vyvážení hnoje jsem na strouze u silnice zahlédla rozkvetlý podběl.Zahrádka rozkvetla krokusy a různými jarními cibulovinami HURÁ JARO JE TADY a to nejen podle kalendáře.

Čtvrtý týden jsem odvedla do výběhu Borgise,zatím tedy ne ke kobylám,přeci jen na připouštění je brzo,ale alespoň do sousedního výběhu,kde se jaksepatří přivítal s Hvězdou a Zorkou,ale na dálku ho zdravily i malé kobyly.Věděla to jistě celá vesnice,že Borgis je ve výběhu i když dost rachotu nadělaly samotné kobyly.Po přivítání ho začala víc zajímat rašící  tráva,tak zatím co Zorka s Hvězdou postávaly u ohradníku a provokovaly, Borgis si odskákal na druhý konec popásat se.Opět se vyvážel hnůj,ale tentokrát bez vození zeleniny tak jsme si udělali obvyklý okruh.Bylo krásně tak i když Hvězda nespěchala, zapotila se, ale stejně tak Zorka.Bylo však krásně tak jsem je pustila oschnout do výběhu a vybavená foťákem  šla zaznamenat jak se pěkně vyválejí v hlíně.Holky nezklamaly.
Také konečně přijelo seno.Boudy z výběhu jsou zkrmené a seno ze stodoly jim musím nosit do výběhu v žoku. Nebyl by to takový problém,když je sucho,ale kobylám moc nechutná.Je to krásné zelené voňavé,ale poněkud jemné seno z druhé seče a to koníkům zřejmě vadí.Vyberou opravdu jen to chrupavé a většinu nechají ležet bez všimnutí a hledají trávu.Borgis ho většinu počůral a bylo vidět jak rychle jde s vahou dolů.Žil snad jen z vojtěškových granulí.které mu přidávám.Objednala jsem proto 3 balíky sena „klackatého“ ,nechala ho odvézt do výběhu a hned jeden načala.Kobyly do něj podle očekávání padly a dlabaly.Pro Borgise jsem sehnala vojtěšku.
Pán co přivezl seno měl sebou 2 malé syny.Jeden se po malém váhání svezl na Finetě jen tak bez sedla,kterou jsem vodila bez ohlávky jen ji jemně držíc po bradou.Několik koleček pohoda,ale pak jsme míjeli Sari,kterou se Fineta rozhodla odehnat,tak že po ní kopla,ale Sari si to nenechala líbit a kopanec jí vrátila s čímž Fineta počítala a uskočila.Klučina se neměl šanci udržet a skulil se na zem.Ještě že to není s poníka tak vysoko a na měkkou zem.Nic se mu nestalo a nechal se povozit stejným způsobem na Amazing,ale to už jsem se pro jistotu ostatním poníkům vyhýbala.
Duben
Nástup jara byl rychlý s nadprůměrnými teplotami.Jen v noci je ještě chladno s ranní jinovatkou.Kobyly začaly rychle pouštět zimní srst.Každý večer se navleču do šusťákovky,na kterou se chlupy tolik nelepí a poctivě každou hřebelcuju,ale, i kdybych u každé stála do rána tak pořád bude co vyčesávat.
Borgis se rozhodl držet dietu,zřejmě aby zvládl připouštět,tedy aby ho unesly tři funkční nohy resp.tedy ta jedna zadní.Seno,i když má nyní vojtěšku,která mu jindy chutná,má na celý den to, co zbaštil jindy na jedno krmení .Také vylínání srsti opticky jeho tělo zeštíhlilo,ale jinak celkově ožil a je ho víc slyšet.Něžně mě pokouší a snaží se mě oždibovat,ale nikdy doopravdy,jen tak naznačí , jen se lehce dotkne látky kalhot.Při vedení do výběhu pohazuje hlavou a vyhazuje jako by byl normální a ne invalida.Ve výběhu se běží rovnou předvádět před Zorkou a Hvězdou,i když jen přes ohradník.  Navzdory všemu jeví radost ze života.
Na velikonoční pondělí se trochu ochladilo,ale nepršelo,což bylo fajn.Stejně tak i úterý,které bylo ve znamení licence hřebců v Kadově.Jela jsem tam jako pomocník p.Vonkové s hřebcem Xavierem. Bohužel jsme po cestě nabrali zpoždění a přijeli místo s hodinovou rezervou cca o 10minut později.No na přípravu tedy nebyl čas žádný a rovnou na plac.No ani s přípravou by Xavier neuspěl,ale nebyl sám,stejně tak Hug a Maikl pohořeli.Stihla jsem okouknout jen klisny p.Kočovské a nový přírůstek Hráška od Borginy a už jsme uháněli domů.Bohužel jsem nestihla shlédnout svod klisen.
Druhou dubnovou neděli jsme s Janou jeli okouknout poníky do stáje Dominika p.Šarochové.Po nedlouhém bloudění jsme malou vesničku našli a přesto že za velmi studeného počasí , strávili velmi příjemné odpoledne.Zhlédli jsme mladé hřebečky i stádo klisen.Plemeníka Ontária a ostatní koňské členy stáje.Jen fotit se moc nedalo,protože bylo pod mrakem .I tak p.Šarochové moc děkuji za příjemnou návštěvu.
Sari spadlo poněkud rychle bříško a začala být ještě víc mazlivá než kdy jindy.Jeden večer mě dokonce vyprovázela až do půlky zahrady a když se zastavila zaržála,až mi to nedalo a vrátila jsem s e k ní.Nezjistila jsem nic,jen jsem jí podrbala a pohladila po bříšku a byla spokojená.Ráno mě trochu překvapilo nezvyklé rozestoupení klisen po zahradě,kdy Sari stála před něčím  hnědým.Hrklo ve mně,že by hříbě?,ale ne Sari se otočila ke mně a bylo hned vidět,že má bříško stejné jako včera a to hnědé,které částečně zakrývala byla ležící Morgenka,které bylo vidět jen opravdu kousek.Fineta si bříško nosí pořád pěkně vysoko tak není baňatá,ale kulatá.
Kobyly dostaly první dávku trávy ze sekačky od chalupářů.To si daly do nosu.Nikdy bych nevěřila,že jim ta rozsekaná tráva bude chutnat,ale není divu,když je to samá smetanka a jetel a hlavně se nemusí už moc kousat.A to jsme jim ještě přivezli se Zorkou a Hvězdou zeleninu.
 Třetí dubnový týden se opět vrátilo slunečné a teplé počasí.V sobotu jsme proto hned vystrouhali všem poníkům kopyta.Díky tomu,že ještě nelétají mouchy, stála i Zorka ukázkově.Břichatá Sari při první přední nožce trochu poskakovala,až probudila hříbátko v bříšku a to jí pak dalo co proto.Skoro jako by chtělo slabinu prokopnout.Amazing naopak vždy rozdovádělo rašplování,protože se začala ošívat a drncat do Míry,který ji držel u hlavy.Jinak pohoda.
Odpoledne jsme vyrazili směr Ředhošť,kde se konala od 13 hod.tradiční Koňská show.Letos přijel i pan Sádlo s mini horsíkama.Nejprve zapřaženýma do jeho klasické ruské trojky spolu s párou welsh cobů p.Kučery a na závěr jen klisny vedené dětmi.Paní Šponiarova předvedla jako loni svého fríského hřebce Pietra pod sedlem i ze země.Moc hezké vystoupení.Další ukázka byla s Irským tinkrem a strakatým dvouletým hřebečkem také práce ze země, ale asi nejzábavnější byl kovboj Jimmy Magura předvádějící různé druhy sesedání a nasedání na koně,také piknik pod koněm, jízdu v obráceném sedu,lasování a práci s bičem atd. a to vše provázel humorným komentářem.Počasí se vydařilo a musím,říct,že i když mi nebylo nějak dobře, bylo to velmi příjemně strávené odpoledne.
Poslední týden krásně rozkvetly třešně a višně a tím se pěkně provoněl výběh a zahrada.Počasí je krásné a poníci se v zimní srsti potí a to nic nedělají jen slídí po něčem k snědku.
Přišly Výpisy z PK klisen Amazing Star a Sari.Mám tedy nyní 3 klisny v HPK SHP.
No a poslední dubnový den se Borgis dočkal vpuštění mezi klisny.To bylo povyku,ale žádné lítání.Kobyly ho obstoupily jen Sari na něho koukala buď přes Morgenku nebo pod břichem Amazing.Naopak Amazing se okamžitě zamilovala a to snad doopravdy,její výraz mluvil za vše a nevzdálila se od Borgise na metr.Borgis měl nejvíc práce s očicháváním všech kobylinců a na Amču nějak nereagoval.Později odpoledne,když jsem hnojila vedlejší výběh,jsem byla svědkem jak Borgis chtěl Amču konečně uspokojit,ale když byl v nejlepším,přiběhla Morgenka a doslova ho z ní srazila.Protože jsem nestačila pohnojit sousední výběh,mohla jsem Amču s Borgisem zavřít tam,aby měli klid.Amča je na Borgise moc hodná,žádné kopání ani uhýbání.
Květen
Květen jsme začali připouštěním Amazing Star.
 V neděli jsme zabíjeli prase a nebyl na poníky čas.Jako každý den byli ve výběhu,ale Amazing zjistila,že není zapnutý ohradník a prolezla ven.Zjistili to k večeru moji chlapi,kteří rozváželi výslužku po vsi.Jak dlouho byla venku nevíme,ale nikam neutekla,jen se popásala kolem ohrady.Bez problémů se nechala do ohrady zase zavést.
V pondělí večer si Morgenster šla při večerním zahánění dolů za Borgisem.Jindy by sama ze zahrady nešla,ale tentokráte mazala i bez Finety,kterou jindy následuje kam jde ona nebo běží rovnou na své místo,kam jí dávám večerní granule a jádro.Pustila jsem ji tedy k Borgisovi,ale ten se s ní jen hlasitě přivítal,trochu si zakničeli a pak se vrátil ke své mrkvi a senu.když jsem odváděla Morgenku ze stáje tak za ní vyběhl,ale rovnou běžel po schodech nahoru za Amazing.Borgise jsem vrátila do stáje a Morgenku odvedla na zahradu.Zřejmě nebyla dost rozříjená.
Borgis je víc bujný a rozverný což mě těší.Dostává Gamma Force,granule vojtěšky a energetické granule s trochou MSM a mačkaného jádra.
V sobotu jsme poprvé zapřáhli do páru Morgenster a Amazing Star,tedy 2 hnědky,do nově zrenovovaného vozíku,se kterým si doslova vyhrál můj druh.Obě už tahaly saně,ale u oje byla Morgenster jen jednou a pro Amazing to byla premiéra.Na víc Morgenster se s Amazing příliš nekamarádí,tak jsem čekala nějaké problémy,ale ne.Rozjezd pohoda a tah také,jen se občas přetahovaly než našly společné tempo a jednou se Morgenster pokusila Amy zastrašit kopnutím,ale oj ji bránila tak to víckrát nezkoušela.Kousek jsme jeli po silnici než se holky srovnaly a pak jsme vjeli do pole plného pampelišek,aby se dalo fotit.Krok ,klus i kousek cvalu,obraty na obě strany i tah do kopce zvládly na 1.Nejvíc jim šlo pózování při focení,které využily k okusování květů pampelišek.Morgenster byla v páru mnohem klidnější než když tahala sama saně.To nechtěla postát,ale s ve vozíku s Amčou po boku klidně postála jen cestou domů pospíchala.
Zorka s Hvězdou přivezli vozík zeleniny a tradičně vyvezli hnůj
Uvědomila jsem si,že se moje soustředěnost na porod hříběte točí jen okolo Sari,ale blíží se porod i Finety a je potřeba pohlídat tedy i jí,aby mě nepřekvapila jako loni.Jenže ani ona se ještě na porod jak se zdá nechystá.
Druhý týden jsem pohnojila další část výběhu a konečně vyměnila několik uhnilých nebo již příliš nízkých kůlů ohradníku a na zahradě zrušila rozpadající se dřevěný plot a nahradila ho také jen elektrickým ohradníkem.
Pro hnůj si přijel známý z vedlejší vesnice a zeleninu jsme přivezli autem tak měla Zorka s Hvězdou volný týden.
14.jsme vyrazili s Janou na seminář do Tetčic.Seminář byl velice poučný a nelituji,že jsem se ho zúčastnila .Paní Provan byla velice milá a ochotná paní,která se snažila vše vysvětlit a zodpovědět otázky,které jí byly kladeny našimi chovateli a prakticky předvedla i na ponících.Škoda jen,že toto nezajímalo ty,kteří rozhodují o zařazení klisen a hřebců do chovu.
15. jsme navštívili Valeč.Díky semináři v Tetčicích jsem nejela vystavovat,ale jen jako divák.Nakonec jsem byla ráda,že jsem kobyly nepřihlásila,protože chladné a deštivé počasí výstavě příliš nepřálo.Jeli jsme  až na odpolední program,tedy výstavu a dopolední soutěže tak neshlédli.Účast SHP byla velmi malá 3 klisny 2 hřebci.V klisnách vyhrála nepůvodová klisna Siera nad Veerle w v.d.woudhoeve paní Mazancové třetí klisna nebyla hodnocena,protože to byla klisna paní posuzovatelky a sbírala se svojí mladou vystavovatelkou zkušenosti.V třídě hřebců porazil Philip Tymena a šampionát překvapivě vyhrála klisna Siera nad Philipem ,třetí Tymen.   Veerle w v.d.woudhoeve se kvůli nedostatku vodiče šampionátu neúčastnila.Po té jsme jeli domů a na početnější třídy velšů, díky začínajícímu dešti, tak nečekali.
 
Od 16. se mi začaly zdát „podezřelé“ obě hřebné kobyly,nikdy však obě najednou,tak jsem jeden den ve stáji hlídala Sari druhý den Finetu a pro jistou na zahradě s baterkou i vždy tu míň podezřelou.
Úterý 18. měli Zorka s Hvězdou pracovní.Nejprve si museli zajet po obědě pro zeleninu a po pauze,to než jsem posekala a nahrabala trávu na pozemku známého tady ve vesnici ,jsem je opět postrojila a jeli si pro ni.Byla to hned na poprvé pořádná fůra pampelišek,jetelíčku a traviny.
Ten den se jevila víc na hřebení Fineta,kterou jsem tedy vzala do stáje a o jejím porodu během noci neměla pochyb.V hodinových intervalech jsem ji chodila kontrolovat.Do 2.00 pořád jen podřimovala nebo probírala slámu a trávu.Ve 2.hodiny už ležela a vypadalo to na začínající porod a tak jsem zhasla a nechala ji až do ¾ na 3 v klidu.Když jsem znovu do stáje nakoukla stálo tam už na vratkých nožičkách hříbátko,které se po mě na chvilku otočilo a ukázalo mi tak svojí krásnou hvězdu na čele.Okamžitě mě zalila vlna radosti a přesvědčení,že je to hřebeček,protože tolik štěstí,abych měla takovou krasavici snad nemohu mít.Omyl,pohmatem na bříšku,ocásek mělo pevně mezi nožičkami,mě zalila vlna radosti podruhé.Fakt je tohle krásné hříbátko kobylka.Topící se v radosti a štěstí,jsem běžela zvěstovat novinku Mírovi a pak už jsme jen fotili a čekali na napití,které trvalo celkem dlouho,protože si malá dala mezi hledáním cca 20minutového šlofíka,ale o to šikovněji a na již jistějších nožičkách mlíčko našla.Pozorovali jsme jak si Fineta malou hlídá i když jí od Zorky a Hvězdy dělí 140 vysoké hrazení,přes které sotva kobyly přehodí akorát hlavu,ale i to Finetě vadilo.Co kdyby ji tu krasavici moc okukovali že jo.Také jsem ji měřila,ale na to že se mi zdála nohatá má 68cm páskou .Další čekání bylo na vytlačení šmolky,které přišlo až v půl 6 a pak jsem se teprve v klidu mohla jít dospat .Ještě před usnutím jsem se rozhodovala o jménu.
Počasí tu naší malou Fantazii moc vlídně nepřivítalo,celý den bylo zataženo a chladno.Jen na chvíli jsem jí vytáhla ven na cestu a k lesu,kde jsme pořídili pár méně kvalitních fotek a pak hajdy zpět do stáje. Stále je nejasná její barva.Bude to čokoládová ryzka nebo hnědka?Kopýtka má na ryzku dost tmavá,ale hřívu na hnědku moc světlou.Čas její barvu ukáže,ale do té doby můžu „fantazírovat“.
Sari zůstává stále podezřelá jen tak trochu,tak kontroly probíhají s baterkou na zahradě.
Ve čtvrtek hned po ránu vyváželi Zorka s Hvězdou hnůj,ale bez zajížďky,protože jsem musela čekat na uhlí,které jsme si objednali a ještě trochu poprchávalo.Fantazie s Finetou se popásali v ulici,ale zrovna,když jsem měla platit tak se Finča odvázala a napochodovala i s malou na cestu ,ještě že je Borgis ržáním „práskl“.Uvázala jsem je,aby mohlo auto ze dvora vyjet a já zaplatit.Volné prostranství cesty Fantazii vylákalo k radostnému pobíhání.Bylo zajímavé,jak vždy před lonží,na které byla Fineta uvázaná,zpomalila přeskočila ji a běžela dál.Jak se lonžka, hnula okamžitě zastavila.No a nakonec se dala i do ochutnávky trávy.Zoubky ještě nemá,ale už se jí prořezávají.
Pátek už byl na sluníčko bohatší a já jsem se rozhodla s malou vyjít na procházku.Měla jsem namířeno k mamče,kam cesta vede kousek po silnici,tak musela Fantazie na ohlávku a vodítko,což se jí nějak moc nezamlouvalo,ale občasným popohnáním jsme došli až na klidnou ulici u mamči.Tam si Fantazie užila opět volnosti a pomazlení od sousedů a Fineta travičky.Taky trochu sprchlo,ale nic hrozného.Cestou zpátky se Fantazie nechala popostrkovat a přitom pěkně vyhazovala.No a doma,po odpočinku ve stáji s přehledem vyklusala schody a hurá na zarostlou část zahrady popásat se a slunit. Na noc už šla do stáda k ostatním na zahradu.Přivítání proběhlo v poklidu.
Přijela zelenina tak jsem opět zapřahala.Část zeleniny jsme rovnou vyvezli do výběhů a když už bylo zapřaženo, vykydala jsem a vyvezla hned i hnůj,kterého je teď víc,když je Zorka s Hvězdou v jednom boxu a Fineta nebo Sari ve druhém.
V sobotu 22. Proběhla návštěva dětí z Postoloprtského Domu dětí a při této příležitosti jsme malou Fantazii i pokřtili.Požádala jsem o křest jednoho z dvou přítomných tatínků,protože loni křtil Benjamína muž a přál mu brášku a ejhle,ona pěkná kobylka,tak aby se zase za rok povedla taková fešanda J .Před křtem se dětičky svezly na Morgenster a poté i na Hvězdě.Vozili se bez sedla tak bylo pěkně vidět,které dítko už jelo.Morgenka byla hodná,jen při druhém střídání dětiček,kdy to první bylo lehčí a nezkušené a naopak druhá zkušená a trochu těžší slečna jí asi trochu polekala a uskočila,tak se slečna sesunula zpět na zem,ale hned vyskočila a hurá zpátky Morgence na hřbet.Pak už povozila všechny bez karambolu.
Noční běhání na zahradu s baterkou není nic moc a proto si Sari beru  raději do stáje.Je už hodně unavená a vemínko má nalité i uschlými kapkami mléka na strucích,ale hříbě pořád nikde. V pondělí to už vypadalo na přírůstek,ale nebyl.
Sari se nakonec ohřebila ve středu cca půl hodiny po půlnoci.Při mojí kontrole, už černé hříbátko stálo na vratkých nožičkách a zrovna tlačilo šmolku,fajn nemusela jsem ponocovat jako u Fantazie.Rychle jsem se přesvědčila,že mě moje tušení,že to bude hřebec , nezklamalo a měřením zjistila výšku cca 67cm.Najít vemínko mu problém nedělalo,ale struk s mlíčkem ne a ne trefit. Pořídila jsem několik fotek a konečně v klidu,že všechno dobře dopadlo,  ulehla a spala.
Ráno opět počasí pod mrakem a jen začít pršet.Vypustila jsem ven jen Zorku s Hvězdou a ostatní kobyly krom Sari a Damiána.Ty jsem později pustila jen na dvůr.
Zpět do stáda se vrátila v sobotu,za zmateného pobíhání,jak se snažila Damiána před zvědavými  kolegyněmi schovat a vůbec se potom držela s prckem stranou.
V neděli šel do výběhu i Borgis,aby se trochu uklidnil,ale Morgenster mu okamžitě začala  nadbíhat a bylo jasné proč.V první říji tedy nezabřezla,ale to jsem očekávala,protože to byla podle mě „vyprovokovaná říje“.Amazing sice kolem něho také kroužila,ale né tak zamilovaně jako minule a dokonce po něm kopala.Borgise víc zajímaly „koblížky“ a tráva než Morgenster,zřejmě si již zvykl,že hřebčí povinnosti si odbývá v klidu stáje,kde je neruší zbytek stáda.       

Červen    

Po popršeném prvním týdnu června konečně vykouklo sluníčko a předpověď počasí hlásí teplo tak huráááá.Křovinořez na záda a mazat sekat seno,ať mají poníci v zimě co chroupat.Tráva je po vydatném dešti vysoká a hustá tak bude sena dost.Teď ještě,aby počasí vydrželo.

Hříbata jsou již plně začleněna do stáda.Začínají se otrkávat.Maminky se už o ně tolik nebojí a tak snad již brzo budou dovádět společně.

Skoro celý červen jsem věnovala sklizni sena.Výsledkem je plná stodola (něco mi zbylo od loňska a doplnila jsem ji darovaným senem z loňské sklizně),ale půda nad stájí a 9 bud (beranů,stožárů) jsem nasekala a za pomocí syna a druha usušila a svezla.Část je travina a část jetel,který byl díky pohnojení a deštivému jaru obzvlášť vzorstlý a hustý,ale také polehlý a špatně se křovinořezem sekal,za to byl velmi rychle suchý.

V den,kdy slavila Fantazie 1 měsíc života a mi se jeli podívat na požehnání hříbátkům z hřebčíná Tasov,tedy  19.6. nám navždy usnula 12 letá fena Německého ovčáka Alma.Přišlo to náhle a velmi rychle.Uklidňující bylo jen to,že uhynula v plné síle a netrpěla.Byla to moje první fena Německého ovčáka,po které jsem toužila už jako dítě,ale pořídit jsem si ji mohla až po osamostatnění.Byla to  velmi oddaná a poslušná fena a není možné na ní nikdy zapomenout.Zbyla nám tu po  ni její 2 letá dcera Sally,která zdědila její poslušnost,ale jinak je to živel.

Hříbátka nám povyrostla.Fantazie o cca 10 cm a měří 87, Damián o cca 8cm a měří 84 cm,měřeno páskou.Také už spolu dovádějí.Honí se,pokoušejí,ale drbat se navzájem ještě nechtějí.Damián si dovoluje i na Amču,která se k jejich honičkám také občas přidá,ale nejvíc si na ní Damián trénuje "skákání". :-)

Morgenster začala znovu říjet.

Srpnové focení Terezy Huclové  

V neděli po Chomutovské výstavě přijela fotit Tereza Huclová.Tak jak celá sobota propršela tak bylo v neděli pěkně slunečno.Koníkům se příliš běhat nechtělo.Chtěli si v klidu užívat sluníčka po předchozích deštivých dnech a když už běželi tak vždy jinudy než by se hodilo Tereze ,prostě nám dlouho plánované focení bojkotovali.Pár hezkých snímků přeci jen vzniklo a na víc jsem Terezu využila k nafocení poníků s vyhranými mašlemi v Chomutově,které jsou na úvodní straně,zbytek je ve fotogalerii.

Tak už máme očipováno
V pondělí mi volal p.Šíma,že by ve středu 27.10. mohl přijet hříbata očipovat.Předběžný čas byl kolem poledne tak jsem po 11hodině přivedla Sari, Damiána a Fantazii dolů do stáje.Finetu jsem nechala ve výběhu schválně,protože se se Sari nemusí a Fantazie stejně běží za odvádějícím Damiánem líp než za mámou Finetou.Pro jistotu jsme ji dali ohlávku a Lukáš ji vedl za Sari a Damiánem na vodítku.U branky se zarazila,protože tam stála Fineta,ale stačilo jí jen popostrčit a pak už problém nedělala.Ve stáji jsem je trochu upravila,hlavně teda učesala hřívy,ocasy a Damiánovi jeho obzvlášť dlouhou srst.Nasadila jim ohlávky,což se ukázalo jako problém,protože z té malé již oba vyrostli a ty větší jim byli ještě velké.Damián nakonec dostal doma šitou,která mu seděla nejlépe a Fantazie dostala tu větší až těsně před čipováním a vydržela to v ní také.Teď jen vím,že musím Damiánovi do prodeje nějakou pasující ohlávku koupit.Sarince jsem trochu zkrátila hřívu a ocas.Obzvlášť hříva jí narostla a šlapala si po ní při pasení.Pak už jsem jen čekali na příjezd inspektora.Fantazii se to už zdálo dlouhé tak kolem 13 hodiny začala volat mámu,chvíli se domlouvali na dálku včetně Borgise tak tu bylo trochu rušno,ale po půl hodině se uklidnili.Inspektor nakonec přijel kolem 14 hodiny,s popisem Damiána bez odznaků byl hotov raz dva s čipem to vyšlo až na druhý pokus,protože se Damián zkroutil do takové pozice,kdy se nám doslova sbalil do klubíčka a pak se vzepjal, na druhý pokus už stál bez hnutí.Fantazie trochu popis“ zdržovala“ vykreslením hvězdičky a pak určením barvy.Myslím,že jí nakonec inspektor zapsal jako ryzku.Má momentálně hřívu dvoubarevnou,odrůstající špičky má světlé,ale vespod jsou černé a sem tam je bílá žíně.Ocas má momentálně světlý,ale u kořene má žíně již tmavé se sem tam  nějakou bílou.Barva srsti je také světlá.Díky odloučení od Finety byla neposedná a měla jsem strach,že při čipování nepostojí,ale ona se cukla dřív než se k ní inspektor přiblížil a v rozhodnou chvíli stála jako beránek.Čipování jsme tedy zvládli, hurá.
Následoval návrat do stáda.Fantazie se honem hrnula k Finetě napít mlíčka.Sari si nejspíš za tu chvíli sama s hříbaty vybudovala sebevědomí a hned se pustila s Finetou do boje.Kopali po sobě jako divé a byla to Fineta,která to vzdala dřív,ale Sari to nestačilo tak ji po zhruba po 2 minutové pauze vyhledala znovu a nastal nový boj,který Fineta vyřešila odběhnutím.Pak už byl klid a dokonce spolu všechny 4 baštily trávu z jedné hromádky.
               
Prodej Damiána
Deštivé ráno,7.11., jako by vyjadřovalo moje pocity.Čekal nás totiž odvoz Damiána do jeho nového domova.Našla jsem mu myslím dobrý domov u manželů Kotálových v Katovicích,kde na něj čekal hřebeček SHP Bongani van Portma Zathe.Pochází tedy ze stejné stáje v Holandsku,kde byl Damián počat, na víc jsou i v příbuzenském stavu,protože Damiánkův otec Duco v stal Rosita de Heegh, je dědou Bonganiho otce Timo van Bolbergia z matčiny strany .Díky tomu,že jsem večer Sari i s Damiánem zavřela do stáje zůstal čistý a suchý.Po nakrmení a vypuštění ostatních poníků i zvířectva jsem Damčovi nasadila ohlávku,připnula na vodítko a vedla ho k přepravníku, do kterého se mu samozřejmě nechtělo.Na mokré půdě mu to i dost klouzalo a málem si sedl na zadek.Pomohli jsme mu okoukanou metodou od ostatních chovatelů koní,jejichž koně dobrovolně do přepravníku nechtějí,tedy pomocí vodítka kolem zádě a dvou pomocníků,kteří ho jakoby popostrkují dopředu.V přepravníku jsem ho nechala na volno,rychle zaplašila myšlenku vzít sebou i maminku Sari ,jako morální podporu (kdyby si pro něj přijeli noví majitelé sami, tak by taky jel sám ) a vyrazili na cca 150km dlouhou cestu. Damiánek byl v přepravníku jako myška. Na silnicích byl jen velmi malý provoz, tak se jelo velmi dobře a cesta nám ubíhala.Kupodivu jsme ani nikde nebloudili a po 3 hodinách jízdy jsme byli na místě.Jen pro informaci,kudy se dostaneme k domku jsem musela telefonovat.Damiánek byl z té cesty trochu zpocený a roztřesený,ale když se přes plot seznamoval s Bonganim byl už OK.Rozhodli jsme se je dát hned spolu do výběhu.Pro jistotu jsem Damiána hned z vodítka nepustila,abych ho mohla případně odvést pryč,ale nebylo potřeba.Bongani byl z nového společníka nadšený a nehnul se od něho.Chvíli ho očichával,chvíli před ním Damča odbíhal a on ho dobíhal a nakonec se začali pást .Damiánek mě překvapil,že se nesháněl po mamince a dokonce ani neržál. Odešli jsme se naobědvat a když se později vrátili k výběhu,oba kluci se pásli jak staří kámoši, bok po boku.Čekal nás ještě jeden úkol a to postrojit Bonganiho do postroje a ukázat Hance jak ho má učit tahat.Při postrojování stál Bongani jako kdyby už strojený byl.Úplně bez problémů vzal i udidlo,které doposud v hubě neměl.Při zkoušce chůze na oprati chudák vůbec netušil co po něm chci a také stále sledoval Damiána, aby se mu neztratil.Také   tráva ve výběhu byla zajímavější než nějaká otravná ženská tak jsme ho vzali na cestu vedle ohradníku,ale to se zase nelíbilo Damiánkovi a proskočil za Bonganim ohradníkem.Stačila jsem ho chytit za chlupy na zadku,ještě že je má tak dlouhé,a pak za ohlávku, ale on by stejně daleko od Bonganiho asi neutekl.Zavedli jsme oba zpět do ohrady a Bonganiho odstrojili.Chůzi na dlouhé oprati je třeba trénovat déle a momentálně šlo jen o ukázku jak na to.Čas neúprosně běžel,tak ač neradi jsme se rozloučili s  novými majiteli Damiánka .S ním jsem se v duchu loučila celou dobu a po odstrojení Bonganiho, jsem mu se  slzami na krajíčku popřála, ať se má dobře a dělá páníčkům jen radost, jakou dělal dosud nám .Nejhůře mi bylo,když jsme vyjížděli z jejich ulice na silnici,ale díky tomu že bylo potřeba sledovat cestu a navigovat kde odbočit jsem úzkost překonala.Cesta domů nám uběhla stejně rychle i když nás zastihla mlha,ale odjezd v 15:30 věštil dojezd domů za tmy. A taky že jo,ale Zorka s Hvězdou i tak dobrovolně sešla dolů po schodech do stáje.Myslela jsem,že zůstanou výjimečně s shetlandkami na zahradě,ale než ty na zahradu došly,byly už Zorka s Hvězdou téměř dole. Sari i tuto noc zůstala ve stáji,protože jsem se nechtěla zdržovat ještě jejím vyháněním nahoru na zahradu.Její ržání příchodem Hvězdy a Zorky a hlavně kbelíku s jádrem a granulemi,ustalo.Ráno jsem ji odvedla do výběhu mezi ostatní a kupodivu Damiána nehledala ani nevolala,asi se s jeho odchodem za neděli smířila.    
Llanshiver Baggins alias Agís

Agís byl koupen Renatou Markovou pro Milenu Novákovou v GB.Je to mohutný 7 letý hřebec s Britskou licencí již v chovu prověřený.S vybranými klisnami dal dcery lepší než  jsou matky,proto si je chovatel Mr G. F. Webster nechal pro svůj chov a Agís byl  zařazen do dražby.

Do Čech přicestoval přes veškeré překážky 15.11. po 22 hodině.Vyložen byl spolu s mladou klisničkou Elizabeth u Mileny.16.11. jsme ho po 15 hodině naložili a  kolem 18 hodiny již dýchal Konětopský vzduch.

Na Ivysen přijel za účelem zaučení v tahu a připravit se na licentaci hřebců a výkonnostní zkoušky.V případě úspěšné licentace  tu zplodí snad  i nějakého potomka.

 

První sníh a Agís ve výběhu
27.11.nám napadl první sníh.Nejprve to vypadalo,že zůstane ležet jen na trávě ,protože zem byla promáčená předešlými dešti a teplota kolem nuly jí na ztuhnutí nestačila.V noci se přeci jen ochladilo na -5 a do rána sníh pokryl i bláto.Sláva,konečně se zase dostanu k poníkům trochu snáze a bez zablácení .Snažili jsme se první sníh i zdokumentovat a kobyly na něm trochu prohnat,ale tradičně nespolupracovaly.Fineta  s Morgenkou v patách dokonce raději proběhla brankou zpět na zahradu,aby nemusela běhat. Nebylo jí to nic platné, akorát si vysloužila bičem po zadku.Ještě chvíli jsem se snažila o nějaký pohyb poníků,ale pak jsem to vzdala a šla pro Agíse,který šel do výběhu poprvé.Schody vyběhl bez zaváhání,jen na tři poslední,které jsou trochu větší ,chvíli koukal než je vyskákal.Pak už zbývala jen zahrada a výběh,který sousedí s výběhem kobyl.Ty zaregistroval okamžitě a ony jeho taky a seřadili se u ohradníku do fronty.Obešla jsem s Agísem hranice ohradníku,který splýval s se sněhovou pokrývkou a pak už ho pustila na volno.První jeho činnost byla sundat si nánosník ohlávky,což se mu povedlo jen částečně,protože mu zůstal v hubě jako udidlo.Chvíli přede mnou utíkal, ale nakonec si dal říct a já ho od nepříjemné věci v hubě mohla vysvobodit.Pak se začal věnovat kobylám a dostal při tom ránu od el.ohradníku.Od té doby se od něj držel a zastavoval na metr.Pak objevil zálibu ve válení se.nejdříve jen ve sněhu,kdy si nejprve klekl,dlouze si třel jen hlavu a pak teprve lehl celý a vyválel se.To opakoval snad každých  5 minut a pak to střídal s válením se v seně,které tam měl připravené ke chroupání.Nakonec jsem do výběhu vytáhla i Borgise,aby nebyl ve stáji sám.Dalo mu fušku vyskákat tam,ale myslím si,že toho nelitoval.I on se slastně vyválel a pak se vyhříval na sluníčku s hlavou zabořenou v seně.Mezi tím ho přišel přivítat i Agís,se kterým si začali hrát hlavami.Agís ho vybízel i k zvednutí na zadní,ale to Borgis bohužel se svojí  zmrzačenou nohou nezvládne.Po cca 3 hodinách jsem je musela jít zavřít,aby mohly ven Zorka s Hvězdou,které mezi tím vyvážely hnůj.Agísovi se nechtělo a chvíli přede mnou prchal,ale netrvalo dlouho a nechal se nalákat na nataženou ruku.Pak už byla hračka připnout mu vodítko,vzít Borgise a jít.Dolů jsem je kvůli Borgisovi vedla raději okolo lesem a ne po schodech.Moc se jim nechtělo,hlavně Agís trochu brzdil a otáčel se po kobylách,ale nijak se nevzpouzel.Bez problémů jsem je oba odvedla domů.Agís i trpělivě čekal,když si Borgisek po cestě potřeboval odpočinout.Jsou to oba prima kluci.

 

V neděli v noci 28.11.začalo sněžit a přestalo až v pondělí  29.11. také v nočních hodinách.Nasněžilo zhruba 20 cm sněhu,tedy dost na vytažení saní a zápřahu Sari. Ta okamžitě věděla co po ní chci a opřela se do saní bez problémů.Sníh ležel i na silnici tak jsem se vezla celou cestu až na lesní cestu kam jsem měla namířeno.Ta byla protažená a tudíž na ní byla asi jen 10 cm vrstva sněhu ,ideální na sáňkování.Měla jsem v plánu udělat si okružní jízdu lesem,ale to mi překazil padlý strom.Zvolila jsem tedy ježdění jen tam a zpět.I tak jsme se pěkně vyřádili.Ve středu opět sněžilo,ale to mě zapřažení neodradilo. Šel  se mnou i Míra a krom pořízení fotek mi pomohl z padlého stromu olámat alespoň větve,aby se dal kmen překročit a sáně přetáhnout.Kvůli focení jsem se omezila stejně jen na ježdění v určitém úseku,aby Míra nemusel šlapat vedle nás pěšky.Cesta vede totiž do kopce a nechtěla jsem Sari příliš zatěžovat tahem nás obou.Sarince se velice líbila odbočka na kterou pokaždé chtěla uhnout.Ona totiž vede směrem k domovu tak není divu.Domů jsme se vraceli zhruba po hodině zasněžení a vymrzlí. Sněžit vydrželo do čtvrtečních ranních hodin a připadlo cca 15 cm jemného lehkého sněhu.Po obědě však vysvitlo sluníčko a tak hurá do saní.Tentokráte šla Morgenster.Ta se od posledního zapřažení zakulatila,že jsem měla co dělat zapnout jí postroj. Vyšlápla v saních pěkně svižně.Opět jsem mířili na lesní cestu po silnici,ale tentokrát jsme zůstali na kraji,kam alespoň trochu svítilo sluníčko.Ve cvalu od ní pěkně odletoval přemrzlý sníh.Morgenka byla úžasná,ale i jí lákala lesní odbočka vedoucí k domovu. Slunečné,ale mrazivé počasí a nutnost svézt ještě popelnice dolů k silnici,protože k nám na horu popeláři v zimě nevyjedou,nás nutilo vyjížďku zkrátit.I tak to byl prima relax. O krásné zážitky se podělím alespoň na několika fotečkách.
Agís v saních.
První prosincový den je dnem premiéry Agíse v zápřeži. Původně jsem měla v plánu jen ho postrojit a jít s ním na procházku,aby si na postroj zvykl,ale on ho vzal s takovou samozřejmostí,až mě to překvapilo. Rozhodla jsem se proto rovnou ho zapřáhnout do saní. Před samotným zapřažením jsme ho kousek vedli s tím,že mu Míra brnkal pobočkami o nohy, a když ani to neřešil, nebyl důvod zkusit ho zapřáhnout. Cesta od nás vede z kopečka a bylo potřeba saně brzdit,aby Agísovi nenajížděly na nohy.To byl úkol Míry a on se ho zhostil tak,že na saně nasedl. Agís vedený na vodítku ani na chvíli nezaváhal , opřel se do postroje a poslušně táhl. Nepříjemné mu bylo jen případné zarachocení saní o kámen nebo o asfalt na silnici,ale reagoval jen zvýšením tempa, případně víc zabral. Aut se nebojí,to už vím z procházek,na které jsme chodili před jeho zapřažením,tak jsme jeli i s ním na lesní cestu za Konětopy. Tam si vzal do rukou opratě Míra,ale já Agíse pro jistotu vedla i na vodítku a zkusili, jak bude reagovat. Šel v klidu a měl chuť i do klusu,proto jsem si nasedla na saně já,nechala si odepnout vodítko a zkusila vést ho na dlouhé oprati sama. Agís nejdříve nevěděl,že může jít sám bez vodiče a tak ho musel Míra rozejít .To se opakovalo ještě jednou,ale pak se  už rozcházel sám na pobídku opratí. Byl plný elánu a chuti,že i klusal a chvíli i zacválal. První otočku jsem ho musela vzít u hlavy a otočit ho, druhou už zvládl úplně sám. Byl prostě úžasný.Domů jsem se po silnici vezla já. Celou dobu jsem na něj mluvila slova chvály a on byl jako beránek. Doma dostal pamlskovou odměnu a volnost na dvoře společně s Borgisem.
Druhý zápřah Agíse jsme uskutečnili v neděli.Byl plný elánu a poňoukal Borgise.Ten se raději věnoval hromádce sena tak  pobíhal po dvoře sám. Odpoledne jsme vyvezli s velkými kobylami hnůj a ještě jeli do lesa odstranit padlé stromy,abychom  tam mohli sáňkovat. Ty už ale někdo odstranil tak jsme se jen projeli a kobyly se protáhly.Zorka byla jak na jehlách,plná elánu jen vyrazit a pěkně si zacválat,ale Hvězda už je starší dáma a je už na sebe opatrnější tak cválaly jen kousek. Na sáňkování s Shetlandami už moc času nezbylo,proto jsem rozhodla,že půjde na tu chvíli Agís. Tentokráte jsme na saně nasedli  s Mírou oba, Agíse jsem rozešla plácnutím ruky po zadku a vyrazili.Silnice jsou pořád ještě u krajnic zasněžené tak není problém vézt se i po silnici.V jednom místě byla krajnice užší tak jsem Agíse chtěla vzít trochu víc ke strouze,aby nedrhnul o silnici,jenže on udělal větší krok do boku než jsem chtěla a zajel do hromady sněhu,která tam vznikla od pluhu.V tu ránu byly saně moc těžké a on za zmatkoval  a otočil se prudce k domovu.Byla to taková rychlost,že jsme se nestačili zvednout ze saní a v hlubokém sněhu se převrátili na bok. Opratě jsem z ruky nepustila a ještě po nich sáhl i Míra tak nebylo riziko,že nám Agís uteče.Díky malému vzrůstu Agíse a malým saním se vše odehrálo mimo silnici .Oprášili jsme ze sebe sníh zvedli saně a jeli dál.Míra už nenasedl a šel u hlavy Agíse,ale ten už šlapal poslušně a na lesní cestě si to pěkně užil.Kousek se svezl i Míra a pak už bylo nutné vrátit se domů,protože byl tak akorát čas nakrmit a pozavírat ostatní poníky a zvířectvo než se setmí.
 
Závěr roku
Týden před Štědrým dnem přišla obleva.Sněhu moc neubylo,ale někde se z něj stala ledovka.Nestačila jsem škrábat schody, po kterých musím chodit do výběhu k poníkům,ale také po nich chodí Zorka s Hvězdou.Do toho vrcholící přípravy na Vánoce a na sáňkování nebylo ani pomyšlení.Krom vyvezení hnoje den před Štědrým dnem se Zorkou a Hvězdou, měli poníci volno.Předpověď počasí se tentokrát nemýlila a o Štědrý den, po krátkém lijáku,který přišel kolem 13hod a postupně se změnil v led a nakonec začalo sněžit.Štědrovečerní večeři zpestřenou ovocem a vánočkou,kočky a pes kapsičkami a konzervou, už zvířátka dostávala v chumelenici,nasněžilo dobrých 10cm sněhu.Užívat jsem si ho začala až 27. se Sari,kdy jsme i s Mírou jeli na druhý konec vesnice na pole,kvůli lepším fotkám,ale než jsme tam dojeli tak se sluníčko schovalo za mraky.Sníh na poli byl hluboký a Sarince se v něm špatně šlo.Jezdili jsme proto dokola v jedné stopě,ale i tak se rychle unavila.Šlo by sice sáňkovat i po silnici,protože byla jen protažená,ale motat se autům se mi nechtělo.Rozjeli jsme se k domovu.Na návsi bobovalo pár dětiček na hromadách sněhu nahrnutých traktorem a hned jak nás viděly běžely si Sarinku pohladit.Nabídla jsem jim svezení a rázem všichni 4 seděly na saních.Objeli jsme jen náves,aby jsme měli na očích odložené boby,kousek i zaklusali a hurá domů.Zalézt domů se mi ještě nechtělo a proto jsem postrojila Agíse a vyjela s ním do lesa.Vyšlapoval jako profík klusem i cvalem a já jsem si pěkně jízdu užila.
Druhý den šla do saní Amča,která letos ještě nesáňkovala,tedy pokud nepočítám to lednové a únorové sáňkování.Sluníčko chvílemi svítilo a byla šance na pěkné fotky,proto jsem nezajela do lesa,ale na pole,kde byla stopa od traktoru.Trochu i zaklusala a zacválala a nakonec jsme se vydali do hlubokého sněhu blíž k lesu,aby bylo na fotkách hezké pozadí.Nahoru jsem šlapala pěšky a dolů jsme sjížděli jen krokem.
Středa patřila nákupu. Čtvrtek vyvážení hnoje se Zorkou a Hvězdou a svážení popelnic k silnici se Sari.Bylo slunečno,ale tak mrazivo,že nám mrzly ruce i v rukavicích ,proto jsem vyjížďku na saních vzdala.
V pátek navozil prázdné popelnice zpět k domkům v naší ulici Agís.
Na štědrý den dostávají i všechna naše zvířátka něco na přilepšenou. K večernímu krmení dostávají poníci,morčata ,křečci  a králíci na víc ovoce,mrkev,tvrdé pečivo a usušenou vánočku, kterou peču zvláště kvůli nim. Kočky dostávají kapsičku na víc,feny,každá  velkou konzervu a slepice drobky z vánočky.Rosela takovou tyčinku se směsí zobu, ořechů a ovoce a rybičky mražené patentky.
Fotky ze štědrovečerního mlsání jsou ve fotogalerii Moji poníci
Silvestrovskou a Novoroční noc prožili poníci ve zdraví.Prckům rachejte nevadí vůbec ,ale Zorka se leká,proto každý rok trávíme Silvestra ve vesnici,abych před půlnocí rozsvítila ve stáji a Zorku tak probrala.Její šok z ran od rachejtlí není takový a na víc dostane seno a tvrdé pečivo,aby byla „zaměstnaná“,ale tvrdé pečivo  dostávají i ostatní.Měla jsem obavy, jak zvládne rámus Agís,ale ten byl v pohodě.Nezvyklou půlnoční večeří nepohrdl ani on.
Jaký byl rok 2010
Byl šťastný,když se nám narodila 2 zdravá hříbátka a těšila se spolu s ostatními poníky a zvířátky dobrému zdraví a i  my ,dvounozí obyvatelé Ivysnu a naši přátelé, přežili bez vážnějších chorob.
Byl zlomový,protože jsem se konečně odvážila postavit do výstavního kruhu a poměřit kvalitu svých klisen s klisnami dovezenými z GB,ale i s ostatními kvalitními klisnami Českého nebo Holandského chovu.Také účast na Hubertu v JK PZOO Chomutov ve vozatajském parkúru s klisnami Morgenster a Amzing Star,kde si kobylky nevedly vůbec špatně ,byla pro nás novinkou.
Byl úspěšný,když se naši poníci Morgenster,Amazing Star a  Damián na výstavách posuzovatelům líbili a získali 3 místa ve svých kategoriích, a když se nám podařila koupě přepravníku na poníky.Našli jsme nové majitele pro naše hříbátka a také pár nových přátel.
Byl veselý ve společnosti milých přátel,rodiny a hravých hříbátek.
Byl spokojený,že se nám podařilo nasušit dost sena .
Byl i smutný,to když nám umírala naše věrná 12 letá fena německého ovčáka Alma.I když není mezi námi, v našich srdcích zůstane napořád.
Byl tedy za přispění štěstí takový,jaký jsme si ho udělali .
Co víc si přát?Jen aby nám ten nadcházející rok ponechal štěstí, dost sil a zdraví na péči o naše svěřence a vše živé živým a zdravým ponechal.