Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaro nepřicházelo.

13. 11. 2013

Zima ,až ná pár vyjímek ,nebyla nijak krutá ani bohatá na sníh.Poníky jsme do saní zapřáhli jen opravdu párkrát,ale lepší něco než nic.Svoji velkou premiéru měl Ashlin,který se však choval jako profík a svého úkolu,povozit lidské kamarády,se zhostil na jedničku.Víc než sněhu jsme si užili bláta a každodenního boje o holinky.Na druhou stranu nezamrzal přívod vody k napajedlu ve výběhu a odpadla nutnost nosit vodu po schodech nahoru ve kbelících.I tak jsem toužebně vyhlížela jaro a hlavně sluníčko,které by dodalo energii jak nám lidem tak hlavně našemu invalidnímu Borgisovi.Ten přes veškerou péči,vitamíny a různé krmné doplňky včetně jádra ztrácel sílu. Během slunečných dnů se vždy na pár dní vzchopil a vypadalo to nadějně,ale tak jako jaro prohrávalo nad zimou prohrával i Borgis.Ta tam byla jiskra v jeho oku.Přišel čas ,kterého jsem se vždycky bála,rozhodnout o Borgisově konci.Nakonec mne tohoto rozhodnutí Borgis ušetřil a odešel sám.Byla jsem s ním ,brečela mu do hřívy a povídala mu o krásných nekonečných pastvinách které na něj určitě čekají, kde už ho nic nebude trápit.Jaro nad zimou vyhrálo o 10 dní později.