Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hubert v Chomutově

9. 11. 2010

 

S účastí ve vozatajském parkúru, konaném při Hubertu v JK PZOO Chomutov 6.11.,jsem hodně váhala.Přeci jen máme jen pracovní vozík,i když nově opravený  vypadá moc pěkně,ale kočár nebo sulka to není a postroje, které jsem si  šila sama ze staršího matreiálu.Ještě ve čtvrtek jsem byla přesvědčená,že nepojedu.V pátek ráno jsem se asi líp vyspala,protože jsem vytáhla postroje a udělala na nich pár úprav , zapřáhla kobyly a jeli jsme vyzkoušet jízdu mezi kužely.Holky šlapaly úžasně a já si začala říkat,že když se tak snaží a viditelně je to i baví,hlavně Morgenku,že by byla škoda neukázat jejich šikovnost veřejnosti.Po návratu domů jsem tedy ještě postroje pěkně načernila a už tak omšele nevypadaly a vyrobila bič,který jinak nepoužívám,ale na parkúru by se asi pobízení opratěmi moc nehodilo.Vyčistila jsem obě kobyly a pro jistotu je nechala ve stáji,aby se přes noc nevyválely.Trochu jsem se obávala,aby Morgenka Amču v jednom boxu netyranizovala,ale byla na ní hodná. Večer jsme naložili vozík na vozík za auto a už jen čekali, s čím přijede Karel s Janou,kteří si  účastí na Hubertu byli jisti od začátku a od nás potřebovali jen přepravník na převoz Alice.Než jsme dopili kafe ,dostala Jana zprávu,že volno v práci dostala a může tedy jet i ona.Domluvili jsme se,že pojede první Alice a pro nás se Karel vrátí a my povezeme vozíky. Ráno po nakrmení všeho zvířectva jsem netrpělivě vyhlížela Karla,ale čas neúprosně běžel a bylo jasné,že přijedeme pozdě.Když se konečně přívěs objevil, bylo jasné,že minimálně nestihneme prezentaci, maximálně ani nástup a to kobyly nedělaly při nakládání problémy.Amča šla jako první úplně bez váhání,Morgenka si přeci jen pamatovala,že rampa trochu klouže, tak na ní až napodruhé doslova naskočila. Do Chomutova jsme dojeli ve ¾ na 10 a na prezentaci jsem už nikoho nenašla.Sice jsem měla počkat chvilku na nějakou paní,ale cca po ¼ jsem to vzdala a vrátila se ke koním,že to vyřídím později.Slavnostní nástup jsem prošvihla,ale jen jako divák,protože se týkal jen honců - jezdců,kteří vyjížděli na „lov lišky“ do terénu,za to se dozvěděla dobrou zprávu,že parkúr jedu jako 8,tedy mám dost času zapamatovat si kurz.Před námi byla ještě ukázka voltiže a přehlídka hříbat z Lesoparku.Měla jsem tedy dost času i na postrojení a zapřažení kobyl,takže moje nervozita byla zbytečná.Nakonec jsem odchytila i pořadatele,pana Duška,který mě odvedl za paní,která si nás zapsala , já zaplatila poplatek a dostala poukázku na jídlo a účastnickou stuhu a s klidným svědomím se vrátila ke koním.Míra mezi tím svezl na kozlíku malou holčinu,která se toužila svézt.To už byl připravený parkúr který jsem si  2x prošla po svých a 1 projela s Amčou a Morgou.Záludnou 4, postavenou ze 7 velkých kulatých balíků sena,do které se najíždělo 4x ,jsem si zkusila víckrát,protože bylo potřeba zjistit jak moc si musíme s naším vozíkem najet,abychom se tam trefili.Mezi tím dorazila i morální podpora v podobě Ivany a Radka,známých,kteří jezdí do Konětop na chatu a neváhali odložit práci na zahrádce a jet nás podpořit .Během povídání jsem sledovala účastníky před námi a snažila se neprošvihnout náš start.Nestačila jsem být díky tomu ani nervózní.Na dobré náladě mi přidal i hlasatel p.Dušek ,který vtipně okomentoval náš vozík,který jsem si prý nechala vyrobit místo nákupní tašky. Nervozita nastala po našem startu,kdy jsem se tak soustředila na čísla připevněná na kuželích tvořící branky,že jsem zapomněla,že 4 jsou ony balíky a číslo je vidět až při nájezdu na ně.Uvědomila jsem si to naštěstí včas a neprojela mezi tím brankou a tím nebyla vyloučena za nedodržení pořadí překážek,jen jsem si zajela a nabrala tak zbytečné vteřiny.Zbytek kurzu už byl v pohodě.Výsledný čas tuším 2,08 minuty a čistý parkúr byl nad moje očekávání dobrý výsledek.Projetím cílem jsem holky pustila do cvalu a jim se to tak zalíbilo,že nechtěly zastavit.Zbrzdil je až plácek pokrytý vrstvou písku. Musím zde podotknout,že obě kobylky tahají jen krátce a spolu byly zapřažené jen 7x a to včetně Huberta.Morgenster se dokonce učila tahat až jako11 letá.Pak už jsme jen sledovali zbytek účastníků a jelikož jsme začínali my začátečníci a pokračovalo se podle stupně zkušeností,byla to čím dál zajímavější podívaná .Cvalem ,někdy až zběsilým,projetý parkúr je něco jiného než moje jízda na jistotu.
Na závěr našeho programu jsme udělali čestné kolečko, tím pro nás aktivní část Huberta skončila.Následoval již jen dostih poníků,který jsem zahlédla při odstrojování Amči a Morgenky.Počasí jako by čekalo na návrat honců z terénu,protože zároveň s jejich příjezdem se strhl déšť.Závěrečný „hon na lišku“ se tak odehrál v hale bez koní.Na koni seděla jen „liška“ a honci ji honili po svých,ale i tak byla dost rychle chycena .To bylo poslední co jsme shlédli,protože byl čas odjet domů.Kobyly i vozík jsme bez potíží naložili před odchodem na shlédnutí onoho chytání „lišky“ tak jsme po rozloučení s Petrou Šarochovou mohli hned vyrazit.
Co dodat závěrem.Byl to hezky strávený podzimní den,za což patří dík pořadatelům,kteří nám vyhradili prostor pro naše klání.A všem,i začátečníkům ,takovou akci vřele doporučuji.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář